219 C 181/2023-51 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplacení příspěvků určených zákonem (zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen „Zákon“) za osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3, RZ , SPZ, . Vozidlo bylo v době od 8. 6. 2020 do 8. 10. 2020 a od 20. 11. 2020 do 11. 3. 2021 v rozporu se Zákonem žalovaným provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dlužná částka 15 875 Kč se skládá z příspěvků ve výši 7 995 Kč a 7 280 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 2x 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z uvedených částek vždy následující po splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil, a to ani přes výzvy žalobkyně.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný v období od 8. 6. 2020 do 8. 10. 2020 a od 20. 11. 2020 do 11. 3. 2021 vlastnil uvedené vozidlo, které bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované a zároveň nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti (důkaz: výpis z Centrálního registru vozidel). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvků výzvami ze dne 26. 11. 2020 a 19. 11. 2021 (důkazy: výzvy k zaplacení ze dne 26. 11. 2020 a 19. 11. 2021 + poštovní podací archy), přičemž žalovaný dluh neuhradil. Zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvy ze dne 5. 4. 2022 (důkazy: předžalobní upomínky + potvrzení o odeslání).4. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a Zákon ve znění účinném k datu provozování vozidla.5. Podle § 4 Zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (odst. 1) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7).6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako zapsaný vlastník od 8. 6. 2020 do 8. 10. 2020 a od 20. 11. 2020 do 11. 3. 2021 provozoval předmětné vozidlo zapsané v registru vozidel, přičemž v tomto období neměl sjednanou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvků vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvách dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila výši příspěvků i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvků je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 2x 300 Kč. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. Vzhledem k tomu, že příspěvek byl splatný do 60 dnů od doručení výzev k zaplacení, žalobkyni vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Soud tedy přiznal žalobkyní požadované úroky z prodlení za uvedená období do zaplacení vždy z dlužné částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 875 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud nepovažoval vyjádření žalobkyně ze dne 21. 3. 2024 za účelně vynaložený náklad s ohledem na to, že tímto vyjádřením žalobkyně odstraňovala nedostatky v původně podané žalobě a lze tedy spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesla žalobkyně sama. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.