220 C 3/2024-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši , částka, z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku , částka, , přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do , datum, včetně úroku ve výši , částka, . Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši , částka, , nákladů spojených s prodlením zaplacení pohledávky ve výši , částka, vzniklých osobní návštěvou žalovaného, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , přičemž zákonný úrok z prodlení požaduje z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaný požádal o úvěr a toto potvrdil pomocí verifikační platby. Právní předchůdce žalobkyně potvrdila žádost o úvěr, zahájila schvalovací proces a zaslala žalovanému návrh smlouvy včetně formuláře a všeobecných podmínek. Finanční prostředky byly zaslány na účet žalovaného.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost , Anonymizováno, . dne , datum, a dne , datum, převedla na účet ve vlastnictví žalovaného částku v celkové výši , částka, (důkaz: výpis z běžného účtu; potvrzení o provedené platbě). Dne , datum, právní předchůdce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu do , datum, a zároveň oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky (důkaz: oznámení o postoupení; výzva k úhradě ze dne , datum, ; podací arch). Dne , datum, zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu (důkaz: předžalobní výzva; podací arch). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne , datum, , pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, “, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.6. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).10. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.11. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku , částka, , přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má právní předchůdce žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právního předchůdce žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, . Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, zejména pokud jde o nárok na náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši , částka, . Soud dospěl k závěru o nedůvodnosti tohoto nároku, přičemž vycházel z ust. § 513 o.z. Dle judikatury vyšších soudů mají náklady na mimosoudního vymáhání povahu příslušenství, u kterého je třeba vždy zvažovat účelnost výše nákladu a existenci příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti dlužníka plnit dluh a vznikem posuzovaného nákladu, což je vyjádřeno mimo jiné i v ust. § 122 zák. č. 257/2016 Sb. podle kterého má věřitel nárok na účelné náklady vzniklé v souvislosti s prodlením (analogicky aplikováno s ohledem na absenci generální úpravy v občanskému zákoníku). V dané věci žalobkyně uplatňuje náklad spočívající v osobní návštěvě dlužníka dne , datum, . V obecné rovině lze konstatovat, že návštěva dlužníka není nezbytným nákladem k uplatnění práv, i když se může jednat o efektivní způsob, jak konfrontovat dlužníka s jeho povinností. Na účelnost tohoto nákladu koneckonců nepoukazuje v tomto konkrétním případě ani následné chování dlužníka, který ničeho neuhradil. Právní praxe je přitom sjednocená v tom, že účelným nákladem při vymáhání pohledávky je zpravidla převzetí zastoupení advokátem, výzva k plnění, zadání znaleckého posudku či jiný úkon nezbytně předcházející soudnímu vymáhání pohledávky. Na základě výše uvedeného soud neshledal náklad na osobní návštěvu jako účelný a mající nutnou souvislost s prodlením žalovaného.12. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od , datum, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Takovou výzvu žal