223 C 221/2023-40 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, na základě, které byla žalované poskytnuta částka ve výši , částka, , a to zasláním na její účet. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši , částka, , a to do , datum, . Žalovaná však svoji povinnost nesplnila a dluh v celkové výši , částka, žalobkyni neuhradila. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně proto požaduje, pokud by soud neuznal nárok z titulu smlouvy o zápůjčce, nesplacenou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a na jednání soudu se bez včasné a důvodné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.4. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem ve výši , částka, , a to do , datum, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že s účinností ke dni , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, , podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do 3 dnů. K doručení této výzvy došlo , datum, , tím žalované vznikla povinnost zaplatit dluh do , datum, , tudíž v prodlení je od , datum, .7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“)8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Poté, co soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované částku , částka, se splatností na měsíc a dále požadovala poplatek ve výši , částka, (což činí 38 % ze zapůjčené částky), je výše požadovaného nároku nepřiměřená, proto posuzoval dle požadavku žalobkyně nárok v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatila o částku ve výši , částka, . Stejně tak je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, tak jak shora uvedeno, když platí, že v případě bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).12. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení.13. Ve zbylém rozsahu byla pak žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 44,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,46 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,54 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .