229 C 185/2023-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s poukazem na to, že jde o dluh žalovaného ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne 12. 11. 2019. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu na odběrné místo na adrese [adresa]. Žalovaný nezaplatil cenu za služby dodávky elektřiny za období od 16. 9. 2020 do 5. 3. 2021 ve výši 11 802,53 Kč za 2,942 MWh energie dle faktury [číslo] včetně detailního vyúčtování. Požadovaná částka byla splatná ke dni 26. 3. 2021, žalovaný však neuhradil ničeho. Ke dni 27. 9. 2023 přešla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný pak neuhradil ničeho ani na předžalobní výzvu žalobkyně, která mu byla odeslána dne 3. 10. 2023. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 802,53 Kč od 27. 3. 2021 do zaplacení, jakož i náhrady nákladů soudního řízení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. s. ř.“ /). 3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] všeobecných obchodních podmínek dodávek elektřiny soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 11. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny k odběrnému místu na adrese [adresa], na dobu 12 měsíců ode dne zahájení dodávky elektřiny s automatickou prolongací o dalších 12 měsíců, pokud jedna smluvní strana nedoručí druhé oznámení o tom, že ve smluvním vztahu nechce pokračovat. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku právní předchůdkyně žalobkyně na základě vystavených faktur, dále se zavázal hradit měsíční zálohy. 5. Z plné moci ze dne 12. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný zmocnil právní předchůdkyni žalobkyně, aby za něho jednala za účelem zajištění dodávek elektřiny na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. 6. Z vyúčtování za elektřinu [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému za spotřebu elektřiny 2 942 kWh v období od 16. 9. 2020 do 5. 3. 2021 na adrese [adresa] částku 11 802,53 Kč; splatnost faktury nastala ke dni 26. 3. 2021 (část A). Vyúčtování obsahuje podrobnosti k odběrnímu místu, informace o měřeních, spotřebované elektřině, o ostatních vyúčtovaných položkách a distribuci elektřiny (část B), jakož i další související informace (část C). Na tuto fakturu žalovaný dle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho. 7. Z vyúčtování [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč; splatnost faktury nastala ke dni 23. 3. 2021. 8. Z ceníku právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, jak byla upravena výše smluvních pokut a speciálních služeb s účinností od 1. 1. 2012. 9. Z upomínky ze dne 13. 11. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě tehdy dlužné částky 6 693,66 Kč do 27. 11. 2020, a to za spotřebu elektřiny a poplatek. Z upomínky ze dne 15. 1. 2021 pak soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě tehdy dlužné částky 9 113,66 Kč do 29. 1. 2021, a to za spotřebu elektřiny, poplatky a neuhrazené zálohy. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 10. 2023, smlouvy o postoupení pohledávek, dodatků [číslo] až 3 ke smlouvě o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny a protokolu o postoupených pohledávkách bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 10. 2023 včetně poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky do 7 dnů ode dne doručení výzvy. 12. Soud na věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 13. Podle § 50 odst. 2 věty první energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 14. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah ze smlouvy uzavřené podle výše citovaného ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému plnění (elektřinu) na základě platné smlouvy a žalovanému vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tyto závazky splnil. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti vyúčtování dostal do prodlení s peněžitým plněním. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 11 802,53 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a dále daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.