27 C 41/2023-57 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobci se domáhali zaplacení částky 23 850 Kč s příslušenstvím. Uvedli, že jako prodávající a žalovaná jako kupující dne , datum, uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. , Anonymizováno, , byt, zapsáno na LV , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, bytový dům na LV , Anonymizováno, se spoluvlastnickým podílem o ideální velikosti 3/125 v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , Katastrální pracoviště pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „nemovitost“). Dle uzavřené smlouvy se žalovaná zavázala uhradit kupní cenu ve výši 5 300 000 Kč na účet advokátní úschovy do , datum, , což však neučinila a kupní smlouva proto zanikla. Uzavření kupní smlouvy zprostředkovali manželé , jméno FO, , kteří v nemovitosti neoprávněně bydlí. S manželi , jméno FO, měla být následně uzavřena dohoda o narovnání, jejímž předmětem mělo být zaplacení částky ve výši 30 000 Kč, k čemuž však také nedošlo. V průběhu celého kontraktačního procesu žalovaná žalobce ubezpečovala, že k uvedenému datu kupní cenu uhradí, pouze očekává převod peněžních prostředků ze zahraničí, a až k tomu dojde, zašle částku na bankovní účet do advokátní úschovy, protože tak však žalovaná neučinila, jednala nepoctivě. Žalobci tvrdili, že žalovaná od počátku věděla, že kupní cenu neuhradí. Žalobcům v důsledku nečinnosti žalované vnikla škoda ve výši 28 350 Kč sestávající z nákladů právního zastoupení, přičemž podanou žalobou se žalobci domáhají zaplacení právě 23 850 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná dne , datum, marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobci proto požadovali úhradu částky 23 850 Kč společně s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 23 850 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť ji s ohledem na nekalé obchodní praktiky a zjevně nemorální zisk žalobců považuje za nedůvodnou. Poukázala na skutečnost, že předmětnou nemovitost dříve vlastnila její kamarádka , jméno FO, , která musela řešit nepříznivou finanční situaci a nemovitost za kupní cenu 2 200 000 Kč prodala společnosti , právnická osoba, Tato společnost následně nemovitost prodala žalobcům za kupní cenu 2 500 000 Kč. Žalobci měli v úmyslu nemovitost prodat za kupní cenu ve výši 5 300 000 Kč, což je nemorální. Nemovitost je téměř v původním stavu, proběhly jen drobné opravy.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná s tímto postupem výslovně souhlasila, žalobci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. S ohledem na cizí prvek v podobě státního občanství žalobkyně b) soud nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti a otázkou rozhodného práva. Žalobkyně b) je státní občankou Španělského království, žalobce a) a žalovaná jsou státními občany České republiky. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, vycházel soud z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 7 odst. 2 daného nařízení má pravomoc věc projednat a rozhodnout soud České republiky, neboť k předmětné „škodní“ události došlo na území České republiky. Jako rozhodné právo si strany sjednaly právo české (čl. 6.6 kupní smlouvy, čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy).5. Provedeným dokazováním dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním:6. Z emailové komunikace mezi právním zástupem žalobců a žalované bylo zjištěno, že ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, mezi účastníky probíhalo kontraktační jednání za účelem koupě nemovitosti. Žalovaná přislíbila uhradit kupní cenu do , datum, s tím, že vyčkává na převod finančních prostředků ze zahraničí a až k tomuto dojde, kupní cenu zaplatí. Součástí tohoto vyjednávání bylo i uzavření dohody o narovnání ve vztahu mezi manželi , jméno FO, , kteří v nemovitosti neoprávněně bydlí, a žalobci. Dle této dohody mělo dojít k úhradě částky ve výši 30 000 Kč.7. Z listiny nazvané kupní smlouva bylo zjištěno, že žalobci jako prodávající a žalovaná jako kupující dne , datum, podepsali tuto listinu týkající se nemovitosti. Kupní cena, kterou se žalovaná zavázala uhradit do , datum, do advokátní úschovy s tím, že pokud tak nebude učiněno, kupní smlouva zaniká od samého počátku, byla sjednána ve výši 5 300 000 Kč. Listina byla podepsána všemi účastníky.8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, každý id. 1/2 celku.9. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, a přílohy k této faktuře bylo zjištěno, že žalobcům byla účtována částka ve výši 28 350 Kč jako náklady právního zastoupení.10. Z předžalobní výzvy a doručenky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky. Dne , datum, byla výzva dodána do datové schránky žalované.11. Z dopisu žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná nesouhlasila se skutečnostmi uvedenými v předžalobní výzvě, neboť má zato, že jsou nedůvodné. Žalovaná poukázala na to, že právní zástupkyně žalobců porušila povinnosti advokáta, protože smluvní dokumentaci, zejména kupní smlouvu, doručovala nevhodným způsobem, tj. prostřednictvím emailu. Žalovaná v dopise dále uvedla, že kupní cenu měla v úmyslu zaplatit, ale protože považuje za nemorální koupit nemovitost zakoupenou za částku 2 500 000 Kč za částku 5 300 000 Kč, rozhodla se tak neučinit, ačkoliv danou nemovitost potřebuje ke svému podnikání.12. Z kupní smlouvy ze dne , datum, mezi , jméno FO, jako prodávající a společností , právnická osoba, jako kupující a kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako prodávající a žalobci jako kupujícími, týkající se nemovitosti soud neučinil žádné pro věc podstatné skutkové zjištění.13. Provedené důkazy hodnotil soud pečlivě dle § 132 o. s. ř. a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti. V průběhu května a června 2023 jednali se žalovanou o prodeji této nemovitosti s tím, že dne , datum, došlo k podpisu kupní smlouvy. Kupní cena byla sjednána ve výši 5 300 000 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že pokud kupní cena nebude ze strany žalované uhrazena do , datum, , dojde k zániku celé smlouvy. Žalovaná kupní cenu k uvedenému datu neuhradila, aniž by žalobcům sdělila důvod.14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem, přičemž aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).15. Podle § 1728 odst. 2 o. z. při jednání o uzavření smlouvy si smluví strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.16. Podle § 1729 odst. 1 o.z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Podle odst. 2 strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.17. Podle § 1877 o. z. je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácení peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. § 1729 o. z. stanoví tři podmínky, jejichž kumulativní (současné) splnění je nutné pro vznik předsmluvní odpovědnosti. První je, že smluvní strany v rámci kontraktačního jednání dospěly do takového stadia, že se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. Druhá je, že ta strana, která neukončila jednání o smlouvě, důvodně očekávala dovršení kontraktace uzavřením smlouvy. Třetí a poslední podmínkou je, že ta strana, která ukončila jednání o smlouvě, k tomu neměla spravedlivý důvod. Judikatura dovodila, že k naplnění vniku odpovědnosti za škodu způsobenou v předsmluvním stádiu z důvodu bezdůvo