30 C 19/2024-119 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 053,23 EUR s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne 18. 10. 2021 uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které se žalovanému zavázala na jeho běžný účet č. , č. účtu, poskytnout kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 1 500 EUR. Žalovaný se zavázal žalobkyni platit úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 18,90 % ročně. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela primárně z údajů uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 14. 10. 2021 a tyto následně ověřovala z pohybů na jeho bankovním účtu, kdy v měsících předcházejících uzavření smlouvy na účet žalovaného pravidelně chodil příjem od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v průměrné výši , částka, . Žalobkyně dále ověřovala žalovaného v databázi BRKI a ohledně dalších výdajů pracovala s historií transakcí na účtu žalovaného, přičemž pro posuzování úvěruschopnosti vycházela z výdajů ve výši 11 618 Kč. Žalobkyně se tedy nespoléhala na tvrzení žalovaného, ale naopak podrobně zkoumala jeho transakční historii. Došla k závěru, že je v jeho možnostech poskytnutý úvěr řádně splácet. Smlouva o kontokorentním úvěru byla uzavřena prostřednictvím elektronické správy účtů, kdy dne 6. 3. 2014 žalobkyně s žalovaným uzavřela Rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, ve které se domluvili na procesu přihlašování do aplikace Internetbanking. Žalovaný své povinnosti neplnil a žalobkyně tak úvěrovou smlouvu ke dni 18. 10. 2022 vypověděla. Žalovaný byl na dluh z kontokorentního úvěru upozorňován, přičemž dne 3. 5. 2023 byla na adresu žalovaného zaslána výzva k plnění, kterou si převzal dne 5. 5. 2023, přesto však nic nezaplatil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán. Žalobkyně se k jednání rovněž bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne 18. 10. 2021 a rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb, informace o schválení úvěru včetně obchodních podmínek a sazebníku včetně dohody o změně hesla pro elektronickou správu účtů a protokolu o nastavení autorizace elektronických pokynů bylo zjištěno, že na základě rámcové smlouvy ze dne 6. 3. 2014 si účastníci sjednali, že smlouvy budou uzavírány prostřednictvím internetového bankovnictví, přičemž podpis je nahrazen elektronickým podpisem ve formě autorizačního kódu. K uvedené smlouvě účastníci dne 3. 6. 2019 uzavřeli smlouvu o zřízení běžného účtu, ve které se žalobkyně zavázala zřídit a spravovat pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, vedený v EUR. Následně účastníci uzavřeli dne 18. 10. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na zřízeném eurovém účtu kontokorentní úvěr v podobě debetního zůstatku k běžnému účtu ve výši 1 500 EUR, tj. s možností přečerpání zůstatku na běžném účtu až do výše sjednaného úvěrového rámce. Úvěr byl poskytován na dobu jednoho roku (s automatickým prodloužením). Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s příslušenstvím, tzn. úrokem ve výši 18,90 % ročně. Splátky úvěru byly splatné vždy k poslednímu dni v měsíci počínaje 31. 10. 2021. Pro případ prodlení se splácením bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Podle obchodních podmínek mohla žalobkyně v případě porušení podmínek žalovaným (zejména překročení úvěrového rámce) smlouvu vypovědět a úvěr zesplatnit, přičemž žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni dluh do 2 měsíců od doručení výpovědi.5. Z žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má měsíční příjem ve výši , částka, měsíčně od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Své výdaje vypočetl ve výši 5 000 Kč měsíčně, žádné stávající úvěry neuvedl. Z tabulky posouzení úvěruschopnosti a z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období od října 2021 do prosince 2022 bylo zjištěno, že žalovaný měl skutečný příjem od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, Berlin ve výši cca , částka, měsíčně, jeho nezbytné výdaje určila žalobkyně ve výši , částka, .6. Z přehledu splácení a přehledu debetních transakcí za období od 19. 10. 2021 do 15. 10. 2022 bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr čerpal a jak jej splácel, přičemž k prvnímu čerpání došlo dne 19. 10. 2021 a ke dni 15. 10. 2022 byl bylo čerpáno celkem 12 368,72 EUR, zatímco splaceno bylo pouze 11 092,25 EUR.7. Z výpovědi úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně úvěrovou smlouvu vypověděla ke dni 18. 10. 2022 dopisem ze dne 16. 9. 2022 odeslaným dle doručenky žalovanému s tím, že zásilka byla vrácena odesílateli dne 4. 10. 2022. Žalovaný byl zároveň vyzván k vyrovnání debetního zůstatku.8. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 7 dnů. Podle přiložené doručenky byla výzva žalovanému doručena dne 5. 5. 2023.9. Na základě takto provedeného dokazování má soud za to, že byly provedeny všechny nezbytné důkazy, které mohly přispět k objasnění skutečného stavu věci.10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně žalovanému poskytla na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru dne 18. 10. 2021 na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, kontokorentní úvěr v podobě debetního zůstatku k běžnému účtu ve výši 1 500 EUR. Žalovaný se zavázal žalobkyni platit úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 18,90 % ročně. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a jeho příjmy a výdaje ověřovala především podle výpisů z jeho bankovního účtu. Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, proto žalobkyně úvěrovou smlouvu ke dni 18. 10. 2022 vypověděla. Ke dni 15. 10. 2022 byl bylo čerpáno celkem 12 368,72 EUR, zatímco splaceno bylo pouze 11 092,25 EUR. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, ačkoliv byl k její úhradě opakovaně vyzýván.11. Právně soud hodnotil skutkovou situaci za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).12. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Po právní stránce zhodnotil soud věc tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Před uzavřením smlouvy žalobkyně s ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně jakožto úvěrujícího bylo poskytnout požadovaný úvěr, na druhé straně základní povinností žalovaného jakožto úvěrovaného bylo podle smlouvy úvěr splácet. Žalobkyně splnění svých povinností řádně prokázala, na zřízení běžný účet žalovanému poskytla sjednané peněžní prostředky ve sjednanou dobu, žalovaný však