8 C 11/2024-44 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného zpětně počínaje , datum, na částku , právnická osoba, Kč měsíčně s odůvodněním, že žalovaná v současné době přispívá pouze částkou , částka, měsíčně, tato však neodpovídá ani potřebám zletilé dcery , jméno FO, ani výdělkovým možnostem žalované. , jméno FO, narozená , datum, byla rozhodnutím v roce 2006 svěřena do pěstounské péče , jméno FO, , dosud studuje a byl jí proto přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši , částka, měsíčně od , datum, .2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že v současné době její výdělkové možnosti zvýšení neumožňují, neboť má vyživovací povinnost ještě k dalším 2 dětem a až do února 2025 bude procházet insolvenčním řízením, v případě vyššího zvýšení výživného by toto insolvenční řízení bylo ohroženo, neboť by neměla dostatek finančních prostředků, aby splatila zákonem stanovené minimum dluhů., právnická osoba, výpovědi žalované soud zjistil, že žije spolu s manželem a 2 syny v nájemním bytě, celkem platí měsíčně , částka, čistý nájem a k tomu , částka, elektriku, , částka, internet a televizi a , částka, každému ze synů stravování ve škole. Jediným příjmem domácnosti je její mzda, neboť manžel nepracuje, kvůli záznamu v rejstříku trestu se mu dlouhodobě nedaří najít zaměstnání. Občas udělá nějakou brigádu, ale příjem z těchto brigád je malý. Příjmem domácnosti je její mzda a k tomu pobírá příspěvek na bydlení v současné době ve výši přes , částka, a , částka, přídavky na oba syny. Od roku 2019 je v insolvenci, výživné pro , jméno FO, hradí přímo insolvenční správkyně a to ve výši , částka, měsíčně. Synové , adresa, žijí s ní a manželem, , adresa, je v 7. třídě základní školy, Filip v 1. ročníku Školy , Anonymizováno, .4. Z potvrzení o výdělcích matky - žalované soud zjistil, že pracuje ve společnosti , právnická osoba, s příjmem za období od listopadu 2023 v průměru , částka, měsíčně. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ve spojení s opravným usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, vzal soud za prokázané, že žalovaná je povinna na , jméno FO, , narozenou , datum, přispívat částkou , částka, měsíčně.5. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.6. Podle § 913 odst. 1, 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.7. Podle § 922 odst. 1 o. z. 1) výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.8. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že zletilá dcera žalované pobírá od žalobkyně částku , částka, měsíčně jako zaopatřovací příspěvek po nabytí zletilosti ke zmírnění nepříznivé sociální situace po zániku pěstounské péče nebo ústavní výchovy. Žalovaná dosahuje měsíčního příjmu ve výši , částka, a kromě , jméno FO, má vyživovací povinnost ještě k dalším 2 dětem.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Neshledal důvod pro použití ustanovení § 150 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by zde existovaly důvody na její straně hodné zvláštního zřetele, za řízení se nic takového nezjistilo a nevyplynulo to ani z dokazování. Návrh byl podán v situaci, kdy žalobkyně dostudovala a je schopna si vydělávat, nepřipravuje se na povolání v denním studiu a žalovaný jí přesto dobrovolně přispíval částkou , částka, měsíčně.10. Podle § 50b odst. 1 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení , právnická osoba, vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň za 1. 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, za 2. 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku.11. Podle § 50u odst. 1, 2 zákona č. 359/1999 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.12. Žalobkyně je tak oprávněna k návrhu na zvýšení výživného, které je placeno k jejím rukám. Výše výživného odpovídá výdělkovým možnostem matky, soud vyšel ze skutečnosti, že kromě zletilé , jméno FO, má vyživovací povinnost ještě ke 2 synům. Soud vzal v úvahu i vysoké náklady na bydlení, neboť žalovaná žije v nájemním bytě a téměř celý příjem vydá za nájem a energie. Výživné však bylo zvýšeno, neboť soud přihlédl i k tomu, že ve společné domácnosti s ní žije otec obou synů, který je povinen rodinu živit, nemá žádná , podezřelý výraz, omezení, která by mu bránila pracovat. Za této situace soud považuje za přiměřené výživné částku , částka, měsíčně. Žalobkyně požadovala zvýšení výživného na částku , právnická osoba, Kč měsíčně, s ohledem na shora uvedené byla žaloba co do částky , částka, měsíčně zamítnuta.13. Protože výživné bylo zvýšeno počínaje , datum, , kdy zletilé , jméno FO, byl příspěvek přiznán, vznikl žalované dluh na výživném v celkové výši , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaná v současné době prochází insolvenčním řízením a její nízký příjem nedovoluje zasílat insolvenční správkyni vyšší splátky, povolil soud splácení tohoto dlužného výživného ve splátkách po , částka, měsíčně s tím, že dlužné výživné je splatné až od března 2025, kdy žalovaná ukončí insolvenční řízení.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za situace, kdy ani jednomu z účastníků náklady nevznikly.