8 C 30/2024-27 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného na částku 2 500 Kč měsíčně u žalované 1), na částku 5 000 Kč měsíčně u žalovaného 2), s odůvodněním, že žalovaná 1) v současné době přispívá pouze částkou 1 500 Kč měsíčně, žalovaný 2) částkou 2 500 Kč měsíčně, tato však neodpovídá ani potřebám zletilé dcery , Anonymizováno, ani výdělkovým možnostem žalovaných. , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, byla rozhodnutím v roce 2007 svěřena do výchovy babičky , jméno FO, , dosud studuje a byl jí proto přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši , částka, měsíčně od , datum, .2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že v současné době její výdělkové možnosti zvýšení neumožňují, neboť má vyživovací povinnost ještě k dalším 2 dětem a až do února 2025 bude procházet insolvenčním řízením, v případě vyššího zvýšení výživného by toto insolvenční řízení bylo ohroženo, neboť by neměla dostatek finančních prostředků, aby splatila zákonem stanovené minimum dluhů.3. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že byla jako malá svěřena do výchovy babičce, v současné době u ní stále žije, ale hodně času tráví u svého přítele. Studuje obor bez maturity, ale chtěla by po vyučení pokračovat a maturitu si dokončit. Od státu pobírá příspěvek ve výši 9 000 Kč měsíčně, který odevzdává babičce, občas chodí na brigádu, tento měsíc si vydělala 4 000 Kč. Ve škole platí rodičovské sdružení, ISIC 250 Kč, náklady na dojíždění činí 100 Kč denně. Ve škole si kupuje svačiny, strava ve školní jídelně jí nechutná. Oblečení a všechny potřeby jí kupuje babička.4. Z výpovědi žalované soud zjistil, že žije spolu s 2 syny v nájemním bytě, celkem platí měsíčně 16 000 Kč nájem včetně energií, splácí dluh na plynu. Děti jsou malé, pokud jsou zdravé, pracuje 3 dny v týdnu na stálou noční službu. Dále splácí úvěr, který si vzala na zařízení bytu a úhradu dluhů svého partnera. S tím se však rozešla, protože úvěr byl na její jméno, nic jí na splácení nepřispívá. Jediným příjmem domácnosti je její mzda, partner výživné na děti platí nepravidelně, bude vše řešit exekucí.5. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že je nyní v pracovní neschopnosti po mrtvici a operaci srdce, zřejmě už se do zaměstnání nevrátí a bude mu přiznán invalidní důchod. Žije v nájemním bytě s manželkou a dcerou, manželka má příjem asi 25 000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení činí asi 12 000 Kč měsíčně s energiemi. Kromě toho splácí úvěr na auto ve výši 4 000 Kč měsíčně.6. Z potvrzení o výdělcích žalované soud zjistil, že pracuje ve společnosti , právnická osoba, s příjmem za období od června 2023 do května 2024 v rozmezí 17 043 Kč až 29 194 Kč měsíčně.7. Z podacího lístku ČSSZ soud zjistil, že žalovaný pobírá nemocenské dávky ve výši 19 663 Kč za měsíc červen 2024. Z potvrzení , právnická osoba, vzal soud za prokázané, že žalovanému byl vyplacen přeplatek daně ve výši 6 654 Kč. Z platebního dokladu SIPO bylo zjištěno, že v květnu 2024 uhradil žalovaný za nájem, zálohy na energie a poplatky za média částku 11 324 Kč.8. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný má spotřebitelský úvěr ve výši 320 000 Kč, tento splácí ve výši 3 679,37 Kč měsíčně včetně pojištění. V červnu 2024 činil dluh úvěru 220 062,46 Kč.9. Z potvrzení o studiu vzal soud za prokázané, že žalobkyně je v současném školním roce žákyní druhého ročníku Střední školy designu a řemesel , adresa, , obor cukrář.10. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 14. 12. 2016 č. j. , spisová značka, vzal soud za prokázané, že žalovaná je povinna na , jméno FO, , narozeného , datum, , který je ve pěstounské péči babičky, hradit měsíčně výživné ve výši500 Kč.11. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.12. Podle § 913 odst. 1, 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.13. Podle § 922 odst. 1 o. z. 1) výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.14. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že zletilá dcera žalovaných pobírá od žalobkyně částku 1 000 Kč a 500 Kč jí hradí telefon, od žalovaného částku 2500 Kč měsíčně. K tomu dostává státní příspěvek ve výši 9 000 Kč občas chodí na brigádu s příjmem asi 4 000 Kč měsíčně. Studuje v denním studiu a není schopna se sama živit. Žalovaná dosahuje měsíčního příjmu ve výši průměrně 22 000 Kč měsíčně a kromě žalobkyně má vyživovací povinnost ještě k dalším 3 dětem. , jméno FO, má stanoveno výživné ve výši 500 Kč měsíčně, 2 děti s ní žijí ve společné domácnosti, otec na ně má stanoveno výživné celkem 3 000 Kč měsíčně, ale platí ho nepravidelně. Za dané situace soud rozhodl, že jsou dány důvody pro zvýšení výživného, neboť od posledního rozhodnutí se zvýšily její potřeby, dnes je to dospělá žena, má náklady spojené se studiem, zejména za stravu a dojíždění do školy, na které státní příspěvek nestačí. Vzhledem k výši příjmů matky a počtu vyživovacích povinností soud jako přiměřené výživné pro matku považuje částku 2 500 Kč. Je sice pravdou, že matka splácí půjčku, ale toto nemůže být na úkor potřeb dítěte.15. Pokud jde o otce, soud při zvýšení výživného vyšel z toho, že otec má v současné době jen nemocenské dávky ve výši 19 600 Kč měsíčně, kromě žalobkyně má ještě jednu vyživovací povinnost. Žije s manželkou, která má rovněž příjem. Za situace, kdy žalobkyně nežije ani z jedním z rodičů, dostává dávky ve výši 9 000 Kč měsíčně a musí si hradit veškeré své potřeby včetně bydlení u babičky, považuje soud za přiměřené výživné pro otce částku ve výši 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně tak bude mít k dispozici částku ve výši 15 500 Kč měsíčně, která pokryje její náklady na živobytí.16. Žalobkyně požadovala zvýšení výživného ze strany otce na částku ve výši 5 000 Kč měsíčně, soud přiznal výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně a do zbytku, tedy částky 1 000 Kč měsíčně návrh žalobkyně zamítl.17. Protože výživné bylo zvýšeno počínaje podáním návrhu dne 14. 5. 2024, vznikl žalované dluh na výživném v celkové výši 1 500 Kč, žalovanému ve výši 2 250 Kč. S ohledem na majetkové poměry obou rodičů, počet vyživovacích povinností a nízký příjem obou, povolil soud splácení tohoto dlužného výživného oběma žalovaným ve splátkách po 500 Kč měsíčně s tím, že dlužné výživné je splatné od července 2024. Pokud nebude jedna ze splátek řádně a včas spolu s výživným uhrazena, stává se splatný celý dluh na výživném.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za situace, kdy ani jednomu z účastníků náklady nevznikly.