16 C 48/2025-40 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala určení, že není vlastníkem vozidla značky , jméno FO, , registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě kupní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, a úhrady kupní ceny došlo ke dni podpisu smlouvy k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu. Dle čl. 1.4 kupní smlouvy byl žalovaný povinen zajistit na své náklady přepis vozidla v registru vozidel, a to v zákonné lhůtě, tedy 10 dnů od podpisu smlouvy. Žalovaný však přepis nezajistil. Naléhavý právní zájem žalobkyně dovozuje tím, že jí hrozí reálná újma, neboť je v registru vozidel uvedena jako vlastník i provozovatel motorového vozidla, aniž by mohla ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích. I když údaj v registru vozidle odporuje skutečnému stavu, odpovědnost za případné přestupky spadá na žalobkyni, která je vedena v registru vozidel jako vlastník a provozovatel. Současně odkázala na nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. Pl. ÚS 114/20. Dne 19. 6. 2024 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, avšak žalovaný na ni nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud účastníky vyzval, nechť sdělí, zda souhlasí s rozhodnutím pouze na základě listinných důkazů s tím, že pokud se nevyjádří, bude mít za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci souhlasili, resp. se nevyjádřili, soud tedy rozhodl bez jednání.4. Z kupní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, a formuláře o postoupení klienta soud zjistil, že si žalobkyně jako prodávající a žalovaný jako kupující sjednali dohodu, jejímž předmětem byla koupě vozidla , jméno FO, , registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Kupní cena byla sjednaná ve výši 9 000 Kč. V čl. 3 předmětné smlouvy bylo sjednáno, že vlastnické právo přechází na kupujícího okamžikem úplného zaplacení kupní ceny. V čl. 1.4 se žalovaný zavázal k povinnosti zajistit na své náklady změny údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla. Žalovaný byl v dohodě označen rodným číslem a číslem občanského průkazu. Listina byla podepsána oběma účastníky.5. Z protokolu o předání vozidla ze dne , datum, a protokolu o předvedení výbavy vozidla soud zjistil, že předmětné vozidlo dle smlouvy č. , Anonymizováno, bylo předáno žalovanému.6. Z faktury č. , hodnota, ze dne 19. 12. 2017 a příjmového dokladu ze dne 19. 12. 2017 zjistil, že žalovaný žalobkyni zaplatil v hotovosti částku 9 000 Kč.7. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 6. 2024 včetně potvrzení o podání zásilky soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k zajištění přepisu vozidla a k úhradě smluvní pokuty.8. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.9. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel“), došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.10. Podle § 8 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb. k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží (a) v případě převodu vlastnického práva technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, (b) v případě přechodu vlastnického práva doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici, a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, podává-li žadatel současně žádost o zápis zániku silničního vozidla.11. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.12. Soud se nejprve zabýval existencí naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR plyne, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu je dán, jestliže bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž podstatný např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla).13. V daném případě je žalobkyně jako dosavadní zapsaný vlastník vozidla nepochybně oprávněna podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel (§ 8a odst. 1 zákona o podmínkách provozu vozidel). Aby ovšem uspěla a došlo k zápisu žalovaného jako vlastníka, musí předložit protokol o evidenční kontrole silničního vozidla. Ten však žalobkyně nemůže získat, neboť vozidlo již bylo žalovanému předáno a bez jeho součinnosti není možné jeho evidenční kontrolu provést. Judikatura Nejvyššího správního soudu ČR přitom na požadavku předložení tohoto dokladu striktně trvá (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 As 346/2019–28).14. Své stanovisko k nemožnosti domoci se bez součinnosti druhé strany změny vlastníka v registru vozidel se vyjádřil Ústavní soud ČR v nálezu ze dne ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, ve kterém uvedl: „Závěrem je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky v situaci, kdy dosavadní vlastník podá žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, a aby umožnily novému vlastníkovi domáhat se vydání vozidla nebo potřebných dokladů tak, aby nový vlastník byl schopen povinnost stanovenou napadeným ustanovením splnit a zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry“.15. V předmětné věci žalobkyně s žalovaným dne , datum, uzavřela kupní smlouvu podle § 2079 a násl. o. z., téhož dne došlo s ohledem na smluvní ujednání a zaplacení kupní ceny k převodu vlastnického práva. Vozidlo bylo v souladu s dohodu dne 19. 12. 2017 předáno žalovanému. Od 19. 12. 2017 tak žalobkyně není dále vlastníkem předmětného vozidla. K nahlášení této změny registru vozidel však nedošlo, ačkoliv se k této povinnosti žalovaný kupní smlouvu zavázal. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 7 808 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1, § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 000 Kč (tarifní hodnota vychází z kupní ceny vozidla) sestávající z částky 1 500 Kč za přípravu a převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 1 500 Kč za podání návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d). a. t., dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného do 31. 12. 2024, jedné paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025 a náhrady daně z přidané hodnoty po