207 C 193/2025-33 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 383 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 383 Kč jdoucím od 12. 10. 2022 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že dne 18. 8. 2022 v 6:50 hodin došlo ve městě , adresa, k dopravní nehodě, kterou jakožto řidič osobního motorového vozidla tov. značky Ford Mondeo, , Anonymizováno, dále jen „Vozidlo“) způsobil žalovaný. Žalovaný během jízdy pravotočivou zatáčkou nepřizpůsobil rychlost jízdy Vozidla stavu a povaze komunikace, svým schopnostem a vlastnostem vozidla a narazil do zdi domu č. p. 2591 (dále jen „Poškozená zeď“) (to celé dále jen „Dopravní nehoda“). Jak vyplývá z relace PČR, č. j. , Anonymizováno, (dále jen „Relace PČR“), žalovaný se bezprostředně po dopravní nehodě podrobil odbornému měření ověřeným dechovým analyzátorem Dräger – dechové zkoušce na zjištění přítomnosti alkoholu v dechu – s pozitivním výsledkem, kdy žalovanému byla po prvním měření v čase 7:24 hodin naměřena hodnota , hodnota, promile alkoholu v dechu, druhým odborným měřením v čase 7:31 hodin naměřena hodnota , hodnota, promile alkoholu v dechu a třetím měřením v čase 7:38 hodnota , hodnota, promile alkoholu v dechu. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla č. , hodnota, odpovědnostním pojistitelem Vozidla. , právnická osoba, a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako pojistnou událost č. , Anonymizováno, Žalobkyně následně provedla likvidaci škodní události, na základě které v souladu s ust. § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon“) vyplatila následující poškozenému dne 15. 9. 2022 částku ve výši 20 383 Kč představující náhradu nákladů spojených s opravou Poškozené zdi. Výše uvedená částka byla stanovena na základě odborného výpočtu výše plnění. Podle Relace PČR se žalovaný bezprostředně po , právnická osoba, podrobil odbornému měření – dechové zkoušce – ověřeným analyzátorem Dräger na zjištění přítomnosti alkoholu v dechu, a to s pozitivním výsledkem, kdy v čase 7:24 hodin mu byla naměřena hodnota 1,15 promile alkoholu v dechu, druhým měřením v čase 7:31 hodin byla naměřena hodnota 0,99 promile alkoholu v dechu a třetím měřením v čase 7:38 hodin byla naměřena hodnota 0,96 promile alkoholu v dechu.Žalovaný se tak v době , právnická osoba, nacházel ve stavu vylučujícím způsobilost řízení motorových vozidel. Podle ust. § 2 písm. f) Zákona: „Pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.“ Podle ust. § 10 odst. 1 písm. i) Zákona: „Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.“ Žalovaný je osobou pojištěnou ve smyslu příslušných ustanovení Zákona a jako takový svým jednáním naplnil postižní důvod podle § 10 odst. 1 písm. i) Zákona. Žalobkyni proto svědčí v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. i) ve spojení s ust. § 2 písm. f) Zákona právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila, tj. částky ve výši 20 383 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoli byl řádně obeslán, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto rozhodl ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného. Právní zástupce žalobkyně se k jednání omluvil s poukazem na ekonomiku řízení a předložené listinné důkazy a souhlasil s jednáním bez své přítomnosti.3. Žalobkyně na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla prokázala, že je odpovědnostním pojistitelem Vozidla. , právnická osoba, a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako pojistnou událost č. 2022/0024246. Pojistnou smlouvou bylo mimo jiné sjednáno povinné ručení, tedy pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), které slouží k uhrazení újmy na zdraví nebo na majetku či jiné finanční škody způsobené třetím osobám provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Ve smlouvě o pojištění bylo stanoveno, že se dané pojištění řídí rovněž všeobecnými pojistnými podmínkami. Jednání žalovaného v rozporu s jeho povinnostmi vyplývá mj. z relace PČR, č. j. , Anonymizováno, včetně fotografií a výše vyplaceného plnění byla doložen odborným propočtem, likvidační zprávou a výpisem z účtu žalobkyně o výplatě 20 383 Kč vlastníku poškozené zdi domu , právnická osoba, . Výzvou k úhradě ze dne 20. 9. 2022 je doloženo datum požadované splatnosti do 11. 10. 2022, předžalobní výzva ze dne 24. 6. 2025 na tom nic nemění, pouze dává dlužníku dodatečnou možnost plnění bez soudního řízení. Žalobkyně tak prokázala svá žalobní tvrzení.4. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný způsobil třetí osobě škodu dopravní nehodou, žalobkyně škodu poškozené osobě nahradila z titulu povinného ručení, ale v souladu s pojistnou smlouvou je žalobkyně oprávněna stejnou částku vymáhat proti škůdci – žalovanému, který porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. Podle tohoto ustanovení má pojistitel právo požadovat po pojištěném úhradu vyplaceného pojistného plnění, jestliže pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.5. V tomto řízení soud postupoval podle § 2861 až § 2866 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a dle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z těchto ustanovení a z pojistné smlouvy vyplývá, že žalobkyně má na regresní plnění nárok, a proto bylo žalobě výrokem I. v plném rozsahu vyhověno. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalovaného k plnění řádně vyzvala, lhůta k plnění marně uplynula, proto má žalobkyně nárok též na zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., a to ve výši dané podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.6. O nákladech řízení bylo výrokem II. rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přísluší jí proto právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva u soudu. Náklady vynaložené žalobkyní na dané řízení činí 9 491,70 Kč a představují náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 816 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 9 180 Kč spočívající v odměně za tři úkony právní služby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.] po 1 940 Kč [§ 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.]. Konkrétně jde o převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a písemné podání k soudu – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Dále náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč za 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem tedy 1 350 Kč. Právní zástupce žalobkyně prokázal, že je plátce daně z přidané hodnoty, a proto se zmíněná částka nákladů řízení (vyjma soudního poplatku) zvyšuje o hodnotu příslušné daňové sazby (21 %).7. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.