208 C 147/2025-40 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého jako úvěr účelový na nákup zboží v hodnotě17 559 Kč a dále úvěr bez uvedení účelu, který žalovaný čerpal ve výši 10 241 Kč, ve výši 4 405 Kč a 10 000 Kč, z toho neuhrazené jistiny ve výši 25 300 Kč, smluvních poplatků ve výši 1 500 Kč a smluvního úroku ve výši 3 942,41 Kč. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle§ 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne 3. 1. 2024 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému účelový úvěr ve výši 17 599 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 1 816 Kč měsíčně se splatností do každého 15. dne v měsíci. Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplata finančních prostředků dne byla prokázána oznámením o odchozí platbě z účtu žalobkyně. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit z této části účelově určeného úvěru úrok ve výši 3,7 % měsíčně. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu a náklady spojené s vymáháním.4. Žalovaný dále čerpal úvěr bez uvedení účelu, který čerpal postupně ve výši 10 241 Kč dne 28. 5. 2024, dne 22. 7. 2024ve výši 4 405 Kč a dne 31. 7. 2024 ve výši 10 000 Kč, výplata finančních prostředků dne byla prokázána rovněž oznámeními o odchozí platbě z účtu žalobkyně. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil celkem částku 20 161,80 Kč.5. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.8. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit.9. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.11. Vzhledem k tomu, že úrok byl sjednán z části úvěru ve výši 3,7 % a z neúčelové části ve výši 26,82 % ročně, bylo žalobě vyhověno i co do smluvního úroku za dobu danou zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru 90 dní od prodlení, kapitalizovaným částkou 3 942,41 Kč.12. Shodně soud vyhověl i co do částky 1 500 Kč za poplatky spojené s poskytnutím úvěru, neboť byly řádně sjednány ve smlouvě a jejich výše je přiměřená druhu a výši poskytnutého úvěru na nebankovním trhu.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 156 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 341 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 800,65 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Žalobkyně požadovala úhradu nákladů v plné výši, soud však z vlastní činnosti ví, že se jedná o formulářovou žalobu.