208 C 189/2025-34 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu o bankovních službách a dodatkem k této smlouvě smlouvu o kontokorentním úvěru, podle které žalovaný v plném rozsahu nevrátil zapůjčené finanční prostředky a nezaplatil ani sjednaný úrok.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Podle předložené smlouvy o bankovních službách a k nim sjednaného dodatku č. 32 k rámcové smlouvě č. 1082157 ze dne 16. 12. 2022 vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o kontokorentu, podle které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do částky 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do jednoho roku od čerpání. Smlouva byla uzavřena elektronicky v internetovém bankovnictví žalovaného. Dále strany ve smlouvě sjednaly úrok ve výši 18,9 % ročně.4. Z platební historie smlouvy (výpisu z účtu žalovaného) bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, ale podle smlouvy nezaplatil. Jak dokládá výzva ke splacení celého úvěru, věřitel úvěr ke dni 4. 8. 2025 podle úvěrových podmínek zesplatnil a vyzval žalovaného k zaplacení. Z platební historie smlouvy dále vyplývá, že ke dni zesplatnění činil zůstatek jistiny částku 10 000 Kč, na úroku částka 581,95 Kč ke dni 3. 8. 2025. Na úvěr nebylo uhrazeno nic. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr cokoli zaplatil, ať již před zesplatněním úvěru, či poté. Soud tedy vycházel z toho, že nic uhrazeno nebylo.5. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný sjednali dne 16. 12. 2022 smlouvu o úvěru, podle které žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázal zaplatit do jednoho roku od čerpání. Svůj závazek ale nesplnil. Proto došlo podle úvěrových podmínek k zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatil a nezaplatil ani sjednaný úrok.6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. V daném případě bylo prokázáno, že finanční prostředky převzal žalovaný na svůj běžný účet v době dohodnuté v úvěrové smlouvě finance nevrátil.8. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný nesplnil v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpal. Žalovaný v plném rozsahu nezaplatil ani sjednaný úrok, ačkoli se k tomu ve smlouvě písemně zavázal. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti dané lhůtou k plnění po zesplatnění. Proto soud žalobě zcela vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč.