209 C 129/2025-110 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky tvořené příspěvky žalovaného za nepojištěná motorová vozidla registračních značek , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . K prvně uvedenému vozidlu registrační značky , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 žalovaný nesjednal pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v období od 22. 1. 2023 do 26. 3. 2023, dále v období od 27. 3. 2023 do 17. 7. 2023 a v období od 18. 7. 2023 do 15. 11. 2023. K vozidlu registrační značky , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm5 žalovaný nesjednal pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v období od 27. 9. 2023 do 27. 11. 2023 a dále v období od 28. 11. 2023 do 7. 6. 2024. Žalobkyně po žalovaném požaduje kromě příspěvků také poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč za každý jednotlivý případ porušení povinnosti. A protože žalovaný se s dlužnými platbami dostal do prodlení, požaduje též zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného k úhradě dluhu vyzvala. Žalovaný ale nereagoval.2. Na podporu svých tvrzení žalobkyně do spisu založila přehled údajů o vozidlech a povinných osobách, Informaci z Registru silničních vozidel, výzvy k úhradě příspěvků nepojištěných vozidel včetně dokladů, upomínky k zaplacení, předžalobní výzvu včetně dokladu o jejím odeslání.3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, protože se jej však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením zrušen. Soud poté za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, když účastníci se práva účasti na projednání věci v zákoně předepsaným způsobem vzdali (nastala fikce souhlasu), a to na základě listin založených ve spisu.4. Takto soud zjistil skutkový stav a dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný byl v rozhodných obdobích vlastníkem a provozovatelem obou motorových vozidel, tedy osobního automobilu RZ , SPZ, a osobního automobilu RZ , SPZ, . V uvedených obdobích k těmto vozidlům nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvků týkajících se prvního vozu 4 160 Kč, 7 345 Kč a 7 865 Kč. A vyzvala ho i k zaplacení příspěvků týkajících se druhého vozu ve výši 2 170 Kč a 6 755 Kč. Po žalovaném požadovala i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky ve výši 300 Kč za každý jednotlivý případ. Následně žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu i předžalobní výzvou.5. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by provoz vozidel byl v předmětných obdobích pojištěn, případně že by nastaly okolnosti, pro které by neměl povinnost vozidla mít pojištěná. Stejně tak žalovaný netvrdil, že by příspěvky žalobkyni zaplatil.6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.8. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.9. Podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla.10. Podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit , právnická osoba, (dále jen „Kanceláři“) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.11. Podle ustanovení § 4 odst. 5 citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.12. Podle ustanovení § 4 odst. 6 citovaného zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Odst. 7 pak stanoví, že výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.13. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018, v ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) stanoví výši denní sazby příspěvku pro vozidlo nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 na částku 65 Kč. V ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) stanoví výši denní sazby příspěvku pro vozidlo nad 1 000 dm3 do 1 350 cm3 na částku 35 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.14. Podle § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena.16. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, jelikož žalovaný coby vlastník a provozovatel uvedených vozidel neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidel v uvedených obdobích, žalobkyni tudíž vznikl nárok na příspěvky, které tvoří součin nepojištěných dnů a denní sazby pro každý jednotlivý případ. Výši celkového nároku i jeho dílčích částí žalobkyně řádně specifikovala a doložila listinami, ostatně žalovaný dluh co do důvodu ani výše v průběhu řízení nijak nesporoval. Proto soud žalobě vyhověl s tím, že vedle jistiny přiznal žalobkyni také úroky z prodlení, neboť žalovaný se s placením peněžitého plnění do prodlení beze sporu dostal, a úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 2 765 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 192 Kč a nákladů na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění vždy ke dni učiněného úkonu za dva úkony právní služby po 300 Kč, jeden právní úkon po 400 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný je povinen plnit v obecné tří denní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.