209 C 155/2025-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , Anonymizováno, . a žalovanou byla dne 10. 7. 2024 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které věřitel poskytl žalované úvěru v celkové výši 17 600 Kč, a to v platbách 16 000 Kč, 800 Kč a 800 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických komunikací, žalovaná se zaregistrovala, poskytla původnímu věřiteli poskytujícímu úvěry svá osobní data (jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo svého bankovního účtu, adresu trvalého pobytu, místo bydliště, číslo mobilního telefonu). Žalovaná také souhlasila se smluvní dokumentací. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byla žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru schválena a následně i poskytnuta částka 16 000 Kč dne 10. 7. 2024, 800 Kč dne 15. 8. 2024 a 800 Kč dne 18. 9. 2024. Žalovaná byla povinna dle smluvních ujednání úvěr splácet, dostala se však do prodlení, a když dlužné splátky nedoplatila ani na základě opakovaných upomínek, došlo k zesplatnění úvěru a žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě celkového dluhu sestávajícího se z nesplacené jistiny 16 000 Kč a dále poplatku ve výši 1 592 Kč. Žalovaná ale dluh nesplatila ani na základě předžalobní výzvy. Na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovanou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované rovněž oznámeno.2. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému oba účastníky předvolal. Žalobkyně se k jednání omluvila, žalovaná se dostavila osobně. Soud provedl dokazování listinami, které do spisu založila žalobkyně a vyslechl žalovanou jako účastnici řízení.3. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva o úvěru s tvrzenými parametry smlouvy. Žalovaná potvrdila, že peníze od společnosti , právnická osoba, dostala (čerpala), potvrdila také, že se zavázala, splatit spolu s jistinou i sjednaný poplatek. Žalovaná vypověděla, že v době, kdy si půjčku brala, chodila do zaměstnání. Pak ale onemocněla, o práci přišla, neměla na nájem. Tehdy si vzala i další půjčky. Měla problémy v rodině, onemocněla psychicky a finanční závazky přestala splácet. Ani teď nemá práci. Přespává různě po kamarádkách nebo kde se dá. Je vedena na úřadu práce, má přiznaný invalidní důchod ve výši 6 300 Kč měsíčně, a to jsou jediné příjmy, které má. Neví o tom, že by měla nějaké exekuce. Ví, že dluží za nájem asi 50 000 Kč. Co se týče těch dalších půjček, byly to většinou nižší částky 3 000 Kč, 5 000 Kč, ale někdy i vyšší. Žalovaná nebyla schopna uvést v jaké celkové výši má dluhy, nevzpomněla si ani na konkrétní věřitele, kterým peníze dluží. Uvedla jen, že aktuálně nikomu nic nesplácí. Nemá žádné vyživovací povinnosti. Má syna, který je již zletilý a aktuálně ve výkonu trestu, právě z toho se zhroutila. Naposledy pracovala jako pekařka v , Anonymizováno, s příjmem kolem 23 000 Kč měsíčně. Tam skončila asi před rokem. Pracovala tam 3 měsíce, skončila ve zkušební době. Dluh by žalobkyni ráda splácela ve splátkách. Byla by však schopna splácet maximálně 500 Kč měsíčně. Tisícovka už by pro ni byla moc.4. V řízení také bylo prokázáno, že na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovanou platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala úhradě, zaslala jí předžalobní výzvu.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. V daném případě po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu. Mezi žalovanou a původním věřitelem došlo k uzavření smlouvy o úvěru, žalovaná načerpala úvěr, který však v dohodnuté době ani později věřiteli ani žalobkyni, na kterou přešlo právo pohledávky za žalovanou řádně nesplatila. Neuhradila ani sjednaný úrok 1 592 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, kdy kromě jistiny (a smluvního úroku) přiznal žalobkyni také úroky z prodlení, neboť tím, že žalovaná peněžitý dluh neuhradila řádně a včas se beze sporu do prodlení dostala a žalobkyně úroky z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud nemohl přihlédnout k žádost žalované po povolení splátek ve výši 500 Kč měsíčně. S ohledem na výši celkového dluhu by takové splátky byly ve velkém nepoměru v neprospěch žalobkyně. Soud žalované povolil jen na místo třídenní pariční lhůty lhůtu jednoho měsíce.9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek a náklady na právní zastoupení. Soudní poplatek činí 800 Kč, náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 400 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O splatnosti celkových nákladů ve výši 2 615 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Ze stejných důvodů, jak byly popsány shora, soud i pro zaplacení nákladů řízení žalované poskytl lhůtu jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí.