210 C 209/2025-37 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně“), poskytla žalované částku 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky a úrokem. Žalovaná nevrátila zpět právní předchůdkyni žalobkyně ničeho. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou marně vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně nyní požaduje poskytnutou jistinu ve výši 30 000 Kč jako bezdůvodné obohacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 30 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy, ač řádně předvolána, nedostavila. Za žalobkyni se dostavila její právní zástupkyně. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 11. 2029 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 12. 11. 2019 uzavřela s žalovanou smlouvu, dle které poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 24 týdenních splátkách po 2 532 Kč spolu s úrokem ve výši 20 500 Kč a poplatkem za zpracování ve výši 10 262 Kč. Celkem měla žalovaná zaplatit 60 752 Kč. RSPN bylo 116,11 %. Dohoda byla uzavřena v listinné podobě a byla podepsána právní předchůdkyní žalobkyně i žalovanou. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 10. 2. 2022 s výzvou k plnění do 17. 3. 2022. Následně žalobkyně dne zaslala žalované pod hrozbou žaloby dopis s datem 21. 3. 2025, kterým byla vyzvána k úhradě dlužné do 7 dnů pod pohrůžkou podání žaloby.5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Z hlediska právního hodnocení má soud zato, že nárok žalobkyně je důvodný. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 12. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o.z., podle které žalovaná převzala částku 30 000 Kč, kterou se zavázala zaplatit ve sjednaných splátkách společně s poplatky a úrokem. Podle § 86 zákona o spotřebitelského úvěru je poskytovatel úvěru povinen před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost příjemce úvěru, pokud tak neučiní, považuje se smlouva ve smyslu § 87 citovaného zákona za neplatnou. V dané věci zcela absentovaly jakákoliv tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované jako příjemkyně zápůjčky. Soud proto posoudil smlouvu jako neplatnou, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Žalovaná však od žalobkyně obdržela částku 30 000 Kč, z nichž doposud dle žalobkyně nevrátila nic. Částka 30 000 Kč proto, jak ostatně tvrdí i sama žalobkyně, představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalované, které je povinna žalobkyni vrátit. Úrok a poplatky, které se žalovaná ve smlouvě o zápůjčce zavázala vrátit společně s jistinou pohledávky, žalobkyně nepožadovala, proto o nich soud zvlášť nerozhodoval. Pohledávka byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.11. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po marné výzvě k plnění ze dne 10. 2. 2022. Žalobkyně požadovala úrok od 18. 3. 2022.12. Soud proto žalobě plně vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 342,50Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 400 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 odst. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a 2 300 Kč za účast zástupce žalobkyně u jednání dne 17. 12. 2025 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a jedné paušální náhrady za 450 Kč a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o nepeněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.