221 C 162/2025-66 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 31 375,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že dne 4. 12. 2023 s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, který činil 30 000 Kč s tím, že splatnost úvěru byla sjednána vždy na 20. den v kalendářním měsíci a výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. Na základě této smlouvy byl žalovanému vyplacen úvěr v celkové výši 49 977 Kč. Na úvěr pak žalovaný uhradil 27 681 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr ke dni 22. 5. 2025 zesplatnila. Před uzavřením smlouvy prověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, a to zejména kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích, výpočtem MLS, důsledným zjišťováním kreditního skóre. Žalovaná částka sestávala z dlužné jistiny ve výši 28 675,60 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 200 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Vedle těchto částek se žalobkyně domáhala zaplacení také kapitalizovaného úroku ve výši 4 430,94 Kč, úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 28 675,60 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 829,45 Kč od 6. 6. 2025 do 25. 8. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 375,60 Kč od 26. 8. 2025 do zaplacení. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.2. K výzvě soudu žalobkyně stran posouzení úvěruschopnosti doplnila, že využila výpočtu maximálního limitu měsíční splátky, dále zjistila, zda měl žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru závazky u jiných institucionálních věřitelů, lustrací v NRKI, dále provedla lustraci v registrech SOLUS, CEE a ISIR.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač byl řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).4. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.5. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 27. 4. 2022 bylo zjištěno, že předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 12. 2023 a úvěrových podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, mezi stranami byly sjednány i poplatky požadované žalobkyní. Výše měsíční splátky činí minimálně 4 % z dlužné částky. Součástí smlouvy jsou i údaje o poplatcích. Smlouva o úvěru je podepsaná žalovaným. Dle bodu 4. úvěrových podmínek je dána možnost čerpat úvěr prostřednictvím karty.7. Z karty klienta a z dokumentu nazvaného „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ bylo zjištěno, že žalobkyně před procesem uzavírání smlouvy posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet, když vyšla z údajů získaných od žalovaného a dále z dostupných registrů a databází. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný nemá žádné dítě, příjem má ze zaměstnání ve výši 32 500 Kč měsíčně, příjmy ostatních členů domácnosti činí 60 000 Kč měsíčně a měsíční výdaje domácnosti činí 8 672 Kč. Úvěruschopnost ověřovala v registru SOLUS, NRKI, MVCR, ISIR, CEE a kontrolou na produktu KAMALI. Schopnost žalovaného splácet úvěr žalobkyně prověřovala prostřednictvím výpočtu tzv. limitu nejvyšší měsíční splátky, což je částka, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru. K jejímu výpočtu žalobkyně využila statistický model, kdy je přezkoumávána spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. dále se zjišťuje částka životního minima klienta, jakožto i členů domácnosti, částku nákladů na bydlení dle údajů ČSÚ a nákladů na placení dalších závazků klienta dle údajů v NRKI.8. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný má jednu existující kreditní kartu, kde není evidována žádná částka po splatnosti.9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že úvěrový rámec činí 30 000 Kč. Dlužná jistina činí částku 22 757,79 Kč, náklady na vymáhání 1 200 Kč, smluvní pokuta 1 500 Kč, úrok 967,85 Kč, obchodní úrok 1 780,29 Kč a úrok z prodlení 829,45 Kč. Žalovaný vyčerpal jistinu celkem 49 997 Kč a uhradil na úvěr celkem 27 681 Kč.10. Z výzvy ke splacení ze dne 22. 5. 2025 včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky upomínán. Výzva byla žalovanému odeslána dne 23. 5. 2025 a splatnost byla určena do 14 dnů od sepsání této výzvy.11. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 6. 2025 ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení, předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 13. 6. 2025.12. Z ostatních předložených listin nebyly zjištěny žádné další relevantní informace.13. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).14. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.17. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.18. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.19. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.20. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se n