23 C 27/2025-44 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 16 830 Kč s příslušenstvím. V žalobě uplatnila 11 dílčích nároků, které odůvodnila tím, že žalovaná uskutečnila jízdu prostředkem hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Učinila tak dne 25. 5. 2022 v 20:23 hodin ve voze tramvajové linky č. 13 na zastávce Náměstí Míru v Praze, dne 20. 10. 2022 v 12:20 hodin v autobusové lince č. 135 na zastávce Římská v Praze, dne 23. 2. 2023 v 10:58 hodin ve voze linky metra A, dne 21. 3. 2023 v 20:25 hodin ve voze linky metra C, dne 26. 3. 2023 v 19:00 hodin ve voze linky metra B, dne 10. 4. 2023 v 8:24 hodin ve voze linky metra C, dne 4. 8. 2023 v 14:14 hodin ve voze linky metra B, dne 31. 10. 2023 v 14:18 hodin ve voze tramvajové linky č. 17 na zastávce Národní divadlo, dne 20. 2. 2024 v 11:14 hodin ve voze tramvajové linky č. 12 na zastávce Zlíchov a dne 30. 4. 2024 v 19:04 hodin ve voze tramvajové linky č. 12 na zastávce Zlíchov. Naplnila tak podmínky pro to, aby na ní žalobkyně požadovala úhradu jízdného a přirážky k jízdnému, což žalovaná nezaplatila.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil níže uvedená skutková zjištění.4. Ze zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil, že žalovaná dne 25. 5. 2022 v 20:23 hodin ve voze tramvajové linky č. 13, dne 20. 10. 2022 v 12:20 hodin v autobusové lince č. 135, dne 23. 2. 2023 v 10:58 hodin ve voze linky metra A, dne 21. 3. 2023 v 20:25 hodin ve voze linky metra C, dne 26. 3. 2023 v 19:00 hodin ve voze linky metra B, dne 10. 4. 2023 v 8:24 hodin ve voze linky metra C, dne 4. 8. 2023 v 14:14 hodin ve voze linky metra B, dne 31. 10. 2023 v 14:18 hodin ve voze tramvajové linky č. 17, dne 20. 2. 2024 v 11:14 hodin ve voze tramvajové linky č. 12 a dne 30. 4. 2024 v 19:04 hodin ve voze tramvajové linky č. 12 uskutečnila přepravu prostředkem hromadné dopravy provozované žalobkyní, aniž by měla platný jízdní doklad. Podle smluvních přepravních podmínek a ceníku jízdného činí jízdné na 30 minut po Praze 30 Kč a přirážka k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu 1 500 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 31. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky nejpozději do 14. 2. 2025. Výzva byla na adresu žalované odeslána dne 6. 2. 2025.5. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, (dále jen „zákon o dráhách“) je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Podle § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, (dále jen „silniční zákon“) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o dráhách (obdobně podle § 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.6. V daném případě se prokázalo, že žalovaná opakovaně cestovala hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, tedy využívala plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), avšak povinnost prokázat se kontrolorovi platným jízdním dokladem nesplnila. Povinnost k zaplacení jízdného (11 x 30 Kč) a přirážky k jízdnému (11 x 1 500 Kč) jí tedy byla uložena po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení (ke dni následujícímu po kontrole).7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 830 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.8. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.