30 C 23/2025-73 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 557,36 Kč příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 25.2.2014 na základě jeho žádosti o poskytnutí kreditní karty, která byla bankou akceptována, smlouvu o úvěru ke kreditní , Anonymizováno, kreditní kartě. Žalovaný se zavázal na účtu disponovat s dostatkem disponibilních prostředků a splácet poskytnutý úvěrový rámec ve výši 24 000 Kč měsíční minimální splátkou ve výši 3,2% včetně bankovních poplatků a úroku z úvěru. Žalovaný však smlouvu porušoval a dostal se do debetního zůstatku ve výši 10 557,36 Kč. Protože žalovaný porušoval smluvní podmínky, právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr ke dni 14. 10. 2024 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2025 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Před podáním žaloby byl žalovaný marně upomínán k úhradě dluhu. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 10 557,36 Kč, úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 10 557,36 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12, 75 % z částky 10 557,36 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.5. Z listiny nazvané jako „ Žádost o kreditní kartu“ ze dne 25.2.2014 podepsané žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný požádal právní předchůdkyně žalobkyně o vydání , Anonymizováno, kreditní karty za podmínek stanovených Produktovými podmínkami pro , Anonymizováno, , Sazebníku pro držitele , Anonymizováno, a Všeobecnými podmínkami pro fyzické osoby. Žalovaný se zavázal na účtu disponovat s dostatkem disponibilních prostředků a hradit měsíční poplatky.6. Z listiny , Anonymizováno, form bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala informace o příjmech, sociálním statusu, vzdělání a poměrech bydlení žalovaného.¨7. Z výpisu z účtu kreditní karty bylo zjištěno, že úvěrový limit na kreditní kartě vedené na jméno žalovaného činil 24 000 Kč, přičemž ke dni 24.10.2016 bylo z tohoto rámce vyčerpáno 23 010 Kč. Banka informovala tímto výpisem žalovaného o změně čísla účtu pro zasílání splátek kreditní karty.8. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty č. , hodnota, ******, Anonymizováno, vedené na jméno žalovaného za období od 24.9.2016 do 11.7.2024 bylo zjištěno, že zůstatek kreditní karty žalovaného ke dni 11.7.2024 činil 10 557, 36 Kč.9. Z výzvy ze dne 9.10.2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k okamžité úhradě všech finančních závazků vůči , právnická osoba, ., zejména v souvislosti s kreditní kartou č., Anonymizováno, . Z přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému odeslána 9.10.2024.10. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2025, seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2025 a přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.11. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 2. 2025 a seznamu předžalobních výzev bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy.12. Z fotokopie občanského průkazu soud nezjistil žádnou relevantní skutečnost pro věc samou.13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“).14. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v rámci smlouvy o poskytnutí kreditní karty uzavřena smlouva i o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně uhradil splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném vedle uhrazení jistiny i kapitalizované příslušenství, přičemž je nutné zmínit sjednaný nízký smluvní úrok a poplatky. Pohledávka na zaplacení těchto částek za žalovaným byla v souladu s § 1879 o.z., posléze postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalovanému dostačující k tomu dále viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007.18. V řízení má soud tedy za prokázano, že závazek žalovaného vůči žalobkyni platně vznikl a dospěl, přičemž žalovaný v řízení zánik tohoto závazku netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit.19. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 31. 3. 2024 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou včetně příslušenství. Žalobkyně však požadovala zaplacení úroku až od 14. 12. 2024, čímž je soud vázán.20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 7 292 Kč. Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 557,36 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze dvou a půl úkonu právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 1 092 Kč. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.21. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.