207 C 192/2025-57 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 658,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 605,28 Kč jdoucím od 12. 4. 2025 do zaplacení s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím webové stránky www.flexifin.cz dne 25. 6. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle níž měla být žalovanému poskytnuta ve prospěch jeho účtu částka až do výše 50 000 Kč, kterou žalovaný postupně vyčerpal v celkové částce 46 000 Kč v době od 15. 7. 2024 do 26. 9. 2024. Úvěr se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a poplatky. Žalovaný se dostal do prodlení, žalobkyně proto smlouvu vypověděla ke dni 11. 4. 2025 a požaduje splacení jistiny s poplatky a smluvní úrok 0, 98% denně, tj. 13 053,64 Kč do ukončení smlouvy. Protože žalovaný dlužnou částku do sjednané doby splatnosti neuhradil, je povinen zaplatit též úrok z prodlení.2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání, soud ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně k prokázání svých žalobních tvrzení do spisu založila listinu nazvanou smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, znějící na částku úvěrového limitu 50 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru a poplatky za volitelné služby, jak byly uvedeny v žalobě, včetně ujednání o smluvní pokutě 0,1% denně z celkového dluhu, a s osobními údaji žalovaného včetně čísla bankovního účtu, ovšem bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, výše úroku je 0,983% denně, RPSN činí 1818,92% (!). Dále žalobkyně založila do spisu i tisk upozornění žalovanému na prodlení a předžalobní výzvu včetně podacího lístku.4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Z listinného zobrazení elektronického dokumentu obsahující předsmluvní informace k úvěru a dále ze stejného zobrazení elektronické smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy oba dokumenty nejsou opatřeny podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném k tomu příslušnou autorizační agenturou, v návaznosti na tvrzení žaloby, že totožnost žalovaného byla ověřena, dále z potvrzení o provedení tuzemské platby v době od 15. 7. 2024 do 26. 9. 2024 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, nikoli však písemnou formou, na základě které žalobkyně poukázala žalovanému v době od 15. 7. 2024 do 26. 9. 2024 částku celkem 46 000 Kč (3x 11 500, 1x 8 500 a 1x 3 000 Kč) na č. účtu , č. účtu, , což soud ověřil i dotazem na banku. Dle smlouvy se žalovaný zavázal částku poskytnutého úvěru vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, úrokem a poplatky za volitelné služby vždy do 30 dnů od čerpání úvěru, s možností opakovaných výběrů a datem konečné splatnosti 17. 12. 2025. Pro případ prodlení bylo ve smlouvě uvedeno, že žalobkyně má právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně a na poplatky za upomínání (náklady spojené s upomínáním).5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.6. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Smlouva o spotřebitelském úvěru je podřízena právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalovanému v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokuty ani na poplatek za poskytnutí úvěru či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky 46 000 Kč, žalovaný ovšem podle doplněných žalobních tvrzení zaplatil jen 34 626,21 Kč, dluží tudíž částku 11 373,79 Kč. Ta vrácena nebyla, resp. o případném vrácení nebylo nic tvrzeno ani prokázáno, proto má žalobkyně nárok na vrácení jistiny včetně zákonného úroku z prodlení dle vl. nař. 351/2013 Sb. Co do zbytku, tj. částek rovnajících se nároku na poplatek za poskytnutí úvěru, na smluvní pokuty či jiné platby, byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.7. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud ve smyslu ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud rozhodl výrokem III., neboť úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly, méně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.