207 C 214/2025-73 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 189,63 Kč + 562,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 911,03 Kč jdoucím od 17. 5. 2025 do zaplacení s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím webové stránky www.flexifin.cz dne 19. 10. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, dle níž byly žalovanému od 19. 10. 2024 do 16. 12. 2024 poskytnuty ve prospěch jeho účtu částky 3 000 Kč, 23 000 Kč, 2 071 Kč a 7 073 Kč, což se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a poplatky. Žalovaný se dostal do prodlení, žalobkyně proto smlouvu vypověděla ke dni 16. 5. 2025 a požaduje splacení jistiny s poplatkem ve výši 495 Kč za službu „Presto“, za informační SMS servis 54,72 Kč a smluvní úrok 0,88% denně, tj. 36 278,60 Kč do ukončení smlouvy. Protože žalovaný dlužnou částku do sjednané doby splatnosti neuhradil, je povinen podle článku VIII. odst. 1 smlouvy zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny, což žalobkyně propočetla za dobu 90 dnů prodlení na 562,47 Kč. Žalovaný na dluh zaplatil jen částky, které byly započteny převážně na úroky a poplatky, dle žalobkyně zůstává dlužná jistina ve výši 35 911,03 Kč, neboť sice připustila zaplacení částky 22 404,80 Kč na tento úvěr, ale na jistinu započetla jen 311,47 Kč, zbytek započítala na poplatky, pokuty a příslušenství.2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání, soud ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně k prokázání svých žalobních tvrzení do spisu založila listinu nazvanou smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, znějící na částku úvěrového limitu 65 200 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru a poplatky za volitelné služby, jak byly uvedeny v žalobě, včetně ujednání o smluvní pokutě 0,1% denně z celkového dluhu, a s osobními údaji žalovaného včetně čísla bankovního účtu, ovšem bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, výše úroku je 0,883% denně, RPSN činí 1239,79% (!). Dále žalobkyně založila do spisu i tisk upozornění žalovanému na prodlení a předžalobní výzvu včetně podacího lístku.4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Z listinného zobrazení elektronického dokumentu obsahující předsmluvní informace k úvěru a dále ze stejného zobrazení elektronické smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy oba dokumenty nejsou opatřeny podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném k tomu příslušnou autorizační agenturou, v návaznosti na tvrzení žaloby, že totožnost žalovaného byla ověřena, dále z potvrzení o provedení tuzemských plateb od 19. 10. 2024 do 16. 12. 2024 částkami 3 000 Kč, 23 000 Kč, 2 071 Kč a 7 073 Kč je zřejmé poskytnutí celkem 35 144 Kč ve prospěch účtu žalovaného, který byl potvrzen bankou jako jeho majitel. Tím bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, nikoli však písemnou formou, na základě které žalobkyně poukázala žalovanému celkovou částku 35 144 Kč na č. účtu , č. účtu, , což soud ověřil i dotazem na banku. Dle smlouvy se žalovaný zavázal částku poskytnutého úvěru vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, úroky a poplatky za volitelné služby vždy do 30 dnů od čerpání úvěru, s možností opakovaných výběrů a dnem konečné splatnosti s koncem trvání úvěrového rámce. Pro případ prodlení bylo ve smlouvě uvedeno, že žalobkyně má právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně a na poplatky za upomínání (náklady spojené s upomínáním).5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.6. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Smlouva o spotřebitelském úvěru je podřízena právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalovanému v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokuty ani na poplatek za poskytnutí úvěru či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky 35 144 Kč, žalovaný ovšem podle doplněných žalobních tvrzení zaplatil 22 404,80 Kč, dluží tudíž částku 12 739,20 Kč. Ta vrácena nebyla, resp. o případném vrácení nebylo nic tvrzeno ani prokázáno, proto má žalobkyně nárok na vrácení jistiny včetně zákonného úroku z prodlení dle vl. nař. 351/2013 Sb. Co do zbytku, tj. částek rovnajících se nároku na poplatek za poskytnutí úvěru, na smluvní pokuty či jiné platby, byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.7. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud ve smyslu ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud rozhodl výrokem III., neboť úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly, méně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.