208 C 44/2026-64 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, podle které žalovaná v plném rozsahu nevrátila zapůjčené finanční prostředky a smluvní úrok ke dni zesplatnění kapitalizovaný ve výši 4 964,72 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 33 698,96 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Podle předložené smlouvy o úvěru ze dne 18. 1. 2022 půjčila žalobkyně společnost žalované částku 310 700 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve splátkách po 5 300,75 Kč měsíčně se splatností do každého 14. dne v měsíci počínaje dnem 14. 2. 2022. Smlouva byla uzavřena v elektronickém bankovnictví žalobkyně. Dále strany ve smlouvě sjednaly úrok ve výši 5,9 % ročně. Z obsahu smlouvy dále vyplývá, že žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet.4. Z platební historie smlouvy (výpisu) bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala, ale podle smlouvy nezaplatila. Jak dokládá výzva ke splacení celého úvěru, věřitel úvěr ke dni 15. 11. 2024 podle úvěrových podmínek zesplatnil a vyzval žalovanou k zaplacení. Z platební historie smlouvy dále vyplývá, že ke dni zesplatnění činil zůstatek jistiny částku 214 095,61 Kč. Předchozí platby žalované byly započteny na jistinu i na ostatní již vzniklé (shora uvedené) pohledávky dle smlouvy.5. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěru, či poté, včetně období po postoupení pohledávky. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo.6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná (po přezkoumání schopnosti žalované splácet) sjednaly dne 18. 1. 2022 smlouvu o úvěru, podle které žalovaná čerpala úvěr ve výši 310 700 Kč, který se zavázala zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek ale v celém rozsahu nesplnila. Proto došlo podle úvěrových podmínek k zesplatnění úvěru. Žalovaná zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatila a nezaplatila ani smluvní úrok, kapitalizovaný ke dni zesplatnění ve výši 4 964,72 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 33 698,96 Kč.7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzala žalovaná, nedostatek písemné formy není relevantní.9. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná nesplnila v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpala a podle přezkumu před uzavřením smlouvy ho také byla schopna splácet. Žalovaná v plném rozsahu neuhradila ani smluvní úrok ve výši 4 964,72 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 33 698,96 Kč, ačkoli se k tomu ve smlouvě písemně zavázala. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na smluvní úrok a úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti dané lhůtou k plnění po zesplatnění. Proto soud žalobě zcela vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 661,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 705 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 214 095,61 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 890 Kč ve výši 6 066,90 Kč.