209 C 226/2021-90 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 24. 8. 2015 uzavřela se žalovaným po prověření jeho úvěruschopnosti smlouvu o Úvěru od , Anonymizováno, (expresní čerpání) a o stavebním spoření s účtem č. , hodnota, -1050455833, na základě které se zavázala zřídit a vést žalovanému účet stavebního spoření do cílové částky a dále poskytnout žalovanému při splnění sjednaných podmínek úvěr ze stavebního spoření. Žalobkyně svou povinnost splnila, když zřídila a vedla žalovanému účet stavebního spoření a dne 231. 9. 2015 mu poskytla překlenovací úvěr ve výši 250 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . Ú věr byl sjednán jako účelový – za účelem změny, údržby domu/bytu dle ujednání smlouvy. Po splnění podmínek byl žalovanému dne 1. 9. 2017 překlenovací úvěr převeden na úvěr ze stavebního spoření. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 038 Kč vždy nejpozději do 25.dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci čerpání úvěru. Touto splátkou se žalovaný zavázal splácet nejen jistinu úvěru, ale dále též úroky sjednané ve výši 6,85 % ročně a další poplatky, případně úroky z prodlení, smluvní pokuty a další náklady spojené s vedením úvěrového účtu a poskytnutím úvěru. Žalovaný se dále zavázal poskytnout nejpozději do 19. 8. 2016 doklad o použití čerpaných prostředků na smlouvou sjednaný účel. Žalovaný ale svůj závazek nedodržel, nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, s hrazením splátek se dostal do prodlení. Když žalovaný neuhradil zcela žádnou splátku za měsíce listopad až prosinec 2019 a dále za leden až březen 2020, a to ani po výzvě ze dne 9. 2. 2020, žalobkyně využila svého práva a prohlásila úvěr za zcela splatný ke dni 31. 3. 2020. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu a dlužná částka byla nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku 224 977,95 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 24 905,20 Kč za dobu od 21. 10. 2019 do 1. 6. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 24 429,30 Kč od 1. 5. 2020 do 1. 6. 2021, úrok ve výši 6,85 % ročně z částky 224 977,95 Kč od 2. 6. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 224 977,95 Kč od 2. 6. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného k úhradě vyzvala, oslovila ho s pokusem o smír uhradit dluh například formou splátkového kalendáře, avšak žalovaný nereagoval. K úhradě nedošlo ani po zaslání předžalobní výzvy.2. Soud ve věci na základě žalobních tvrzení a do spisu založených listin vydal elektronický platební rozkaz. Dříve, než platební rozkaz nabyl právní moci, respektive než byl zrušen, žalovanému bylo v insolvenčním řízení povoleno řešení úpadku oddlužením. Řízení ve věci této tak bylo ze zákona přerušeno.3. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, soud vyrozuměl účastníky, že v řízení se pokračuje s odůvodněním, že v průběhu insolvenčního řízení bylo rozhodnuto, že oddlužení žalovaného se neschvaluje, na majetek žalovaného byl prohlášen konkurz, který byl poté usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2025 s právní mocí ke dni 3. 4. 2025 byl konkurz zrušen s tím, že majetek žalovaného je zcela nepostačující.4. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zrušil elektronický platební rozkaz vydaný dne 9. 7. 2021 a nařídil ve věci ústní jednání.5. Žalobkyně na podané žalobě setrvala s tím, že ani po jejím podání nedošlo k žádné změně, žalovaný ani po dobu insolvence ani po ní s žalobkyní nekomunikoval a nedošlo ani k žádnému plnění. Žalobkyně odkázala na všechny listiny, které spolu se žalobou do spisu založila. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani prostřednictvím právní zástupkyně, která ho po určitou dobu v řízení zastupovala.6. Ze smlouvy o Úvěru od , Anonymizováno, a o stavební spoření s účtem č. , č. účtu, uzavřené dne 24. 8. 2015 a výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva, kterou se žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému účet stavebního spoření do cílové částky a dále mu poskytnou při splnění sjednaných podmínek úvěr ze stavebního spoření tzv. překlenovací úvěr. To žalobkyně splnila a dne 21. 9. 2015 žalovanému poskytla překlenovací úvěr ve výši 250 000 Kč. Úvěr byl sjednán jako účelový. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve splátkách po 2 038 Kč měsíčně se splatností k 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci čerpání úvěru, a to spolu s úrokem v sazbě 6,85 % ročně a dalšími poplaty dle smlouvy. Smlouvou byly ujednání i poplatky sankční pro případ prodlení. Z důvodu prodlení se zaplacením několika splátek (za listopad 2019 až březen 2020 včetně) žalobkyně dle smluvních ujednání úvěr zesplatnila, žalovanému to oznámila a vyzvala ho k úhradě celého dluhu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku, případně její část žalobkyni uhradil. Žalobkyně prokázala, že před podáním žaloby žalovanému zaslala předžalobní výzvu.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Z právního hlediska posoudil soud věc následujícím způsobem. Žalobkyně a žalovaný sjednali, jak uvedeno výše, smlouvu o úvěru. Žalovaný však nesplnil svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpal, stejně jako nezaplatil sjednané a řádně vyúčtované poplatky. Žalovaný v plném rozsahu nezaplatil ani smluvní úrok z úvěru, ačkoli se k tomu v úvěrové smlouvě zavázal. Žalobkyně svůj nárok dostatečně specifikovala i prokázala, žalovaný naopak neuplatnil žádnou obranu, v řízení zůstal nečinný. Proto soud vedle nároku na zaplacení jistiny úvěru a smluvních úroků (částečně kapitalizovaných) přiznal žalobkyni také nárok na úrok z prodlení (částečně kapitalizovaný) podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný se beze sporu do prodlení s peněžitým plněním dostal.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 433,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 9 000 Kč a nákladů na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za 4 úkony právní služby po 9 220 Kč, tři paušální náhrady po 300 Kč, jednu paušální náhradu po 450 Kč plus 21 % DPH a dále cestovné spolu s promeškaným časem ve výši 1 175,40 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 56 433,70 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.