216 C 14/2026-71 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 17 151,52 Kč z titulu nezaplacené spotřeby energie. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný podle uzavřené smlouvy odebíral v období od 23. 2. 2022 do 18. 6. 2023 elektrickou energii, přičemž za realizovanou spotřebu žalovaný nezaplatil. Dohodou ze dne 13. 10. 2017 (účinnou ke dni 17. 9. 2025) došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalovanému oznámil právní předchůdce žalobkyně dne 24. 9. 2025. Žalobkyně se dále domáhala ve výroku uvedeného zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 21. 2. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie k odběrnému místu na adrese , adresa, na dobu neurčitou. Dle této dohody se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektrické energie a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur (důkaz: smlouva o sdružených službách dodávek energií; všeobecné obchodní podmínky; ceník). Právní předchůdce žalobkyně dodával elektrickou energii do odběrného místa a za období 23. 2. 2022 - 17. 1. 2023 vystavil fakturu ve výši 23 245,73 Kč se splatností ke dni 6. 2. 2023, za období 18. 1. 2023 -18. 6. 2023 vystavil fakturu ve výši 8 831,52 Kč se splatností ke dni 7. 7. 2023(důkaz: faktury). Žalovaný na první fakturu zaplatil částku 13 825,73 Kč, dluh tak činí 9 420 Kč. Na druhou fakturu žalovaný uhradil 1 100 Kč, dluh tak činí 7 731,52 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu (důkaz: předžalobní výzva, podací lístek).5. Dohodou ze dne 13. 10. 2017 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalovanému oznámil právní předchůdce žalobkyně dne 24. 9. 2025 (důkaz: smlouva o postoupení včetně dodatků a příloh; oznámení o postoupení ze dne 24. 9. 2025; podací lístek; potvrzení o úhradě)6. Z ostatních listin soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro věc samou.7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.8. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.9. Podle § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo bez pochyb zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému plnění na základě platné smlouvy a žalovanému vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tento závazek splnil. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých vyúčtování dostal do prodlení s peněžitým plněním. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení taktéž prokázáno. Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 151,52 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.