219 C 221/2025-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, neboť právní předchůdkyně žalobkyně při jednání o uzavření úvěrové smlouvy, kterou však žalobkyně není schopna doložit, poskytla žalované dne 26. 3. 2024 platbu ve výši 10 000 Kč a dne 5. 4. 2024 platbu ve výši 10 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná však žalobkyni ničeho nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“/).3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 26. 3. 2024 soud zjistil, že na účet číslo , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, byla převedena částka ve výši 10 000 Kč. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 23. 4. 2024 soud zjistil, že na stejný účet a pod stejným variabilním symbolem byla převedena částka ve výši 10 000 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla finanční prostředky žalované za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 včetně příloh (seznamu postoupených pohledávek) soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve ze společnosti , právnická osoba, . (původní věřitel) na společnost , právnická osoba, ., a poté ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni.6. Z předžalobní výzvy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025 ve spojení s podacím lístkem vyplývá, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, zároveň byla žalovaná vyzvána, aby žalobkyni poskytnuté finanční prostředky ve lhůtě do tří dnů vrátila.7. Žalovaná zároveň netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni na svůj dluh cokoliv zaplatila.8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované převodem na bankovní účet finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky žalobkyni nevrátila. Zároveň žalobkyně nikterak neprokázala, že byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru, když v tomto směru soudu žádný důkaz nepředložila.9. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Po právní stránce tedy soud věc vyhodnotil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně ve výši žalované částky bezdůvodně obohatila podle § 2991 o.z., přičemž pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele podle § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal od 1. 7. 2025, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 20. 6. 2025 s určením data splatnosti do tří dnů.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění, podání ve věci samé) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.