220 C 55/2026-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 10 448 Kč z titulu dlužného příspěvku a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný jakožto vlastník v období od 9. 8. 2024 do 4. 12. 2024 provozoval vozidlo , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , zapsané v registru vozidel, aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku avšak bez úspěchu. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení příspěvku ve výši 10 148 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 69/2024 Sb. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení z částky 10 148 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalovaný v období od 9. 8. 2024 do 4. 12. 2024 vlastnil vozidlo , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , se zdvihovým objemem válců motoru 1 248 cm3, toto vozidlo bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované a zároveň nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti (důkaz: informace z registru). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku ve výši 10 448 Kč k období od 9. 8. 2024 do 4. 12. 2024 přípisem ze dne 16. 1. 2025, tento přípis byl předán k poštovní přepravě téhož dne (důkaz: výzva k úhradě ze dne 16. 1. 2025; podací arch). Žalovaný dluh neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby dne 13. 11. 2025 (důkaz: předžalobní výzva; podací arch).5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, zabýval se soud nejprve posouzením své pravomoci a použitelného právního řádu. S ohledem na evropský prvek je třeba aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012) o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Žalovaného poslední známé bydliště bylo na území České republiky, a proto je třeba postupovat podle čl. 62 ve spojení s rozsudkem ze dne 17. 11. 2011 ve věci Hypoteční banka, a.s. v. , jméno FO, věc C-327/102 a s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.05.2011, č.j.: 33 Cdo 2485/2008 a vycházet z bydliště, které bylo na území České republiky. Žalovaná věc není spotřebitelskou smlouvou ve smyslu čl. 17, příslušnost nebyla založena ani podle čl. 25 či 26, české soudy jsou tak příslušné podle čl. 4 Nařízení Brusel I. bis. dle bydliště žalovaného. S ohledem na evropský prvek v řízení je třeba při zjištění rozhodného práva postupovat dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Závazek stran je založen zákonem a typově se blíží obsahu pojistné smlouvy. Rozhodné právo je tak určeno při absenci dohody dle čl. 7 Nařízení Řím I. dle místa pojistného rizika. Ve věci bude tedy postupováno dle českého právního řádu.6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném k datu provozování vozidla.7. Podle ust. § 45 zákona o pojištění odpovědnosti kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2 (odst. 1). Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva (odst. 4).8. Podle ust. § 46 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.9. Podle ust. § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako zapsaný vlastník od 9. 8. 2024 do 4. 12. 2024 provozoval předmětné vozidlo zapsané v registru vozidel, přičemž v tomto období neměl sjednanou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 69/2024 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.11. Vzhledem k prodlení žalovaného s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost nastala do 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení, žalobkyně požadovala zákonný úrok od 2. 4. 2025.Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 448 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.