223 C 149/2025-62 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 836,97 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené spotřeby energie. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) odebíral v období od 10. 8. 2022 do 13. 3. 2023 a od 14. 3. 2023 do 21. 9. 2023 elektrickou energii v odběrném místě na adrese , adresa, , aniž by za realizovanou spotřebu žalovaný zaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni s účinností ke dni 4. 8. 2025. Vedle jistiny se žalobkyně dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 6 386,59 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 450,38 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Stejně tak se účastníci nevyjádřili k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byli poučeni, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ze dne 3. 8. 2022 a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektrické energie na odběrné místo na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur.6. Z daňového dokladu č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému fakturu za období od 10. 8. 2022 do 13. 3. 2023 s nedoplatkem ve výši 6 386,59 Kč splatným dne 30. 3. 2023.7. Z daňového dokladu č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému fakturu za období od 14. 3. 2023 do 21. 9. 2023 s nedoplatkem ve výši 6 450,38 Kč splatným dne 12. 10. 2023.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně dodatků a příloh a z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.9. Z předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně dne 6. 8. 2025 žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od doručení této výzvy.10. Z ostatních listin soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný na základě uzavřené smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně odebíral v období od 10. 8. 2022 do 21. 9. 2023 elektřinu v odběrném místě , adresa, , aniž by řádně uhradil vystavené faktury. Vznikl mu tak nedoplatek v celkové výši 12 836,97 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno a současně byl vyzván k zaplacení dlužné částky.12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen „energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.13. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o. z., jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění (dodávky elektřiny) na základě platné smlouvy a žalovanému vznikl tomu odpovídající závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tento závazek v plném rozsahu splnil. Následně byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 o. z. na žalobkyni. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých vyúčtování dostal do prodlení s peněžitým plněním. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 836,97 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu (např. 220 C 194/2025, 227 C 164/2025, 207 C 153/2025), jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.18. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.