224 C 180/2025-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 30 382 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovaným, kdy na základě této smlouvy byl žalovanému dne 13. 7. 2024 poskytnut úvěr ve výši 18 000 Kč. Žalobkyně požaduje vedle úhrady této jistiny zákonný úrok z prodlení z této částky jdoucí od 13. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % z částky 18 000 Kč. Současně požaduje úhradu dalších plateb, a to odměnu za poskytnutí úvěru 540 Kč, úhradu nákladů původního věřitele spojených se zpracováním žádosti o úvěr ve výši 2 592 Kč, poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, platby za zasílání upomínek ve výši 800 Kč, 1 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 200. Pohledávka byla posléze postoupena na společnost , právnická osoba, , která pohledávku následně postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, k potvrzení došlo prostřednictvím kódu zaslaného SMS, k ověření účtu žalovaného došlo zaplacením verifikační platby. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Ačkoliv byl řádně a včas předvolán, nedostavil se k nařízenému jednání, z účasti se neomluvil, nepožádal o odročení. Soud věc rozhodl na základě, listinných důkazů. Podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání splněny nebyly.3. Z listiny označené jako předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že úvěrující měl poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 18 000 Kč na 30 dní, zápůjční úroková sazba měla činit 36,5 % p.a., RPSN měla činit 604,09 %. Listina neobsahuje žádné údaje žalovaného, kromě v závěru listiny uvedeného jména žalovaného s připojeným rodným číslem. Listina není nikým podepsána, za žalovaného mělo dojít k potvrzení SMS kódem 65514 dne 10. 7. 2024.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že úvěrující měl poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 18 000 Kč na 30 dní, zápůjční úroková sazba měla činit 36,5 % p.a., RPSN měla činit 604,09 %. Listina neobsahuje žádné údaje žalovaného, kromě v závěru listiny uvedeného jména žalovaného s připojeným rodným číslem. Listina není nikým podepsána, za žalovaného mělo dojít k potvrzení SMS kódem , Anonymizováno, dne 10. 7. 2024.5. Právní předchůdkyní žalobkyně měly být žalovanému zasílány výzvy k úhradě dne 28. 8. 2024 a 15. 9. 2024. Žádná z těchto výzev datově neodpovídá přehledu výzev, které měly být žalovanému zasílány emailem či formou SMS zprávy.6. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 7. 2025 pak bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě úvěru z 13. 7. 2024 ve výši 18 000 Kč, odeslána byla 24.7.2025. Součástí je i oznámení o postoupení.7. Z potvrzení o provedené platbě společnosti , právnická osoba, ., má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, zaslala dne 13. 7. 2024 částku 18 000 Kč.8. Ze všeobecných obchodních podmínek nebyly zjištěny žádné další skutečnosti.9. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvy o úvěru, pak tato tvrzení nebyla v řízení prokázána, neboť ani z listin označených jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, popřípadě předsmluvních informací, neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodám, na základě, kterých právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzených dohod, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, a v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.10. Tento nedostatek v rozsahu tvrzení a dokazování nebyl odstraněn ani poté, co byla žalobkyně v tomto směru poučena podle § 118a o. s. ř.11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění k datu právního jednání.12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložené smlouvy byly uzavřeny a podepsány právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis; všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohod žalobkyně taktéž neunesla důkazní břemeno, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).16. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.17. I pokud by však v řízení uzavření smlouvy o úvěru bylo prokázáno, soud by tuto smlouvu musel nutně posoudit jako absolutně neplatnou, neboť s ohledem na povahu smlouvy jako smlouvy spotřebitelské, kdy žalovaný ve smlouvě vystupoval jako spotřebitel a žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) měla poskytnout spotřebitelský úvěr, by bylo na místě se v prvé řadě zabývat tím, zda žalobkyně ještě před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Je nutno doplnit, že dle judikatury platí, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně však soudu neposkytla žádná tvrzení ani důkazy o tom, jak konkrétní příjmy a výdaje žalovaného posuzovala. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom pla