228 C 23/2026-68 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 16 973,88 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 24. 5. 2022 elektronicky smlouvu o osobní kreditní kartě k účtu č. , č. účtu, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala vydat žalované kreditní kartu a poskytnout jí úvěr ke kreditní kartě za podmínek stanovených smlouvou, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splácet. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky, podmínky k osobním kreditním kartám, příslušná oznámení a sazebník. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 10 000 Kč. Kreditní karta umožňovala žalované opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěru z účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splácet úvěr měsíční splátkou ve výši 3 % vyčerpané jistiny, žalobkyně byla oprávněna provádět úhradu splátek převodem z účtu žalované. Pro nedodržení povinností žalované žalobkyně odstoupila dopisem ze dne 6. 10. 2025 od smlouvy. Žalobkyně požaduje úhradu jistiny ve výši 14 973,88 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok ke dni 21. 11. 2025 ve výši 1 689,52 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 189,13 Kč ke dne 21. 11. 2025, obchodní úrok z úvěru ve výši 11,5 % ročně z jistiny ode dne 22. 11. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ode dne 22. 11. 2025 do zaplacení, neuhrazené poplatky ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně při prověřování schopnosti splácet vycházela z informací získaných z bankovních registrů, stejně tak i z nebankovních registrů a prostřednictvím SOLUS, insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, adres úřadu, interních registrů.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařilo elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zůstala zcela nečinná. K výzvě se nevyjádřila ani žalobkyně. Proto soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti.4. Z listiny označené jako smlouva o osobní kreditní kartě č. , tel. číslo, (k účtu ke kartě , č. účtu, ), včetně podmínek osobních kreditních karet a všeobecných obchodních podmínek, bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut neúčelový úvěr do výše 10 000 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 13,9 % ročně, RPSN 14,77 %. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky. Úvěr lze čerpat jednorázově či postupně, a to i opakovaně, pravidelná měsíční splátka přestavuje 3 % z vyčerpané jistiny a splatných úroků, minimálně 100 Kč, den splatnosti je 25. den v měsíci. Smlouva je datována dnem 24. 5. 2022. Z dodatku ke smlouvě o osobní kreditní kartě bylo zjištěno, že došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 15 000 Kč, výše úrokové sazby byla zachována, podepsáno dne 15. 8. 2022. V č.l. 5 podmínek osobních kreditních karet jsou vyjmenovány případy porušení a jiné závažné skutečnosti a postupy při jejich porušení, kdy za porušení se považují mimo jiné případy, kdy se dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu, pro případ porušení je žalobkyně mimo jiné oprávněna odstoupit od smlouvy5. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 20. 10. 2025 bylo zjištěno, že vyčerpáno bylo 14 973,88 Kč, poplatky (za zaslání upomínky) byly vyčísleny na 2 000 Kč. Současně byla žalovaná informována, že vyhotovením tohoto výpisu nastala splatnost dluhů ze smlouvy, na základě, které byla kreditní karta vystavena.6. Dne 29. 7. 2025 byla žalované informována o tom, že má stále nedoplatek (tehdy ve výši 3 683,20 Kč).7. Dne 6. 10. 2025 bylo žalované oznámeno odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě, a to z důvodu porušení ve smyslu podmínek osobních kreditních karet.8. Výzva k úhradě před podáním žaloby byla žalované zaslána dne 20. 10. 2025, dle potvrzení o podání operátora , právnická osoba, . bylo podáno dne 23. 10. 2025.9. Z výpisu k úvěru č. , hodnota, ke dni 21. 11. 2025 bylo zjištěno, že zůstatek úvěru ke dni 24. 5. 2022 činil 14 973,88 Kč, splatné úroky 1 689,52 Kč, pokuta z prodlení 189,13 Kč, úvěrové poplatky 2 000 Kč. Součástí výpisu z úvěru je přehled jednotlivých čerpání a dorovnání.10. Z dalších listinných důkazů (standardní informace o spotřebitelském úvěru) nebyly zjištěny další skutečnosti, odlišné od shora uvedeného.11. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaná čerpala na základě shora uvedené smlouvy úvěr, kdy ke dni zesplatnění úvěru činila nesplacená část úvěru částku 14 937,88 Kč. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou měsíčních splátek, proto žalobkyně dopisem ze dne 6. 10. 2025 žalované oznámila odstoupení od smlouvy. Žalovaná byla informována o tom, že nastala úplná splatnost všech závazků ke dni 20. 10. 2025.12. Při právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo podle § 2395–2400 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr, jak shora uvedeno a žalované vznikla povinnost tento úvěr řádně v souladu se sjednanými podmínkami splácet. Za situace, kdy žalovaná podle výše specifikované smlouvy, kterou se žalobkyní uzavřela, neplnila, byla žaloba podána důvodně. Soud proto žalované uložil vrátit jistinu, uhradit poplatky, smluvní a zákonný úrok z prodlení (částečně v již kapitalizované podobě).13. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. a podle vl. nař. č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 615 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 973,88 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle téhož ustanovení (§14b) citované vyhlášky. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal soud zástupci žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku ve výši 315 Kč. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.