228 C 4/2026-56 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 17 980 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 17. 6. 2024, což neučinil. Současně je po něm požadována platba smluvního úroku ve výši 40 % p.m. kapitalizované ve výši 4 000 Kč. Současně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 %, kterou žalobkyně vyčíslila za období od 17. 6. 2024 do 20. 7. 2025 částkou 3 980 Kč. Právní předchůdkyně poté postoupila pohledávku na společnost , právnická osoba, . a poté na žalobkyni. Celkem tak žalobkyně požaduje uhradit částku 14 000 Kč na jistině a smluvních úrocích, 3 980 Kč na smluvní pokutě a dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 14 000 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení. Smlouva měla být uzavřena dle žalobkyně prostřednictvím internetového rozhraní, na uživatelském profilu žalovaného, kdy registrace byla dokončena zadáním kódu, který byl žalovanému zaslána přes SMS, byla poskytnuta kopie občanského průkazu. K prověření úvěruschopnosti byly poskytnuty výpisy z bankovního účtu, případně výplatní listy, současně byl lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. K podpisu smlouvy byl užit SMS kód.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Z účasti na jednání se omluvila žalobkyně. Soud proto postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti.3. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že dle obsahu má jít o smlouvu mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným o poskytnutí úvěru s výší úvěrového rámce až 30 000 Kč, smluvním úrokem 40 % p.m., RPSN 5 518,06 %, text předložené smlouvy není datován ani podepsán žádnou ze stran. Podpisem smlouvy se dle bodu 10.9. rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem 71704 v žádosti o Úvěr.5. Listina označená jako žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, obsahuje osobní údaje žalovaného, k majetkové situaci je v listině uvedeno, že žalobce má být svobodný, počet členům domácnosti 1, počet členů domácnosti s příjem 1, způsob bydlení pronájem, zaměstnání , právnická osoba, , měsíční příjem má činit 27 015 Kč, výdaje 21 000 Kč (ani v jednom případě není specifikováno a doloženo, z čeho se tyto položky skládají, na základě jakých podkladů byly tyto údaje získány).6. Z listiny označené jako zesplatnění spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že tato listina obsahuje sdělení o zesplatnění úvěru ke dni 17. 6. 2024, je požadováno jeho doplacení. Není připojen doklad o odeslání.7. Žalobkyně k návrhu připojila fotografii občanského průkazu žalovaného.8. Oznámení o postoupení pohledávky, společně s výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025, byly žalovanému zaslány dne 23. 7. 2025 (důkaz: výzva a oznámení, potvrzení o odeslání).9. Dle potvrzení o provedení platbě, ve spojení se sdělením , právnická osoba, . byla dne 16. 2. 2024 na účet, jehož majitelem a disponentem je žalovaný, poukázána částka ve výši 10 000 Kč.10. Dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, . a poté mezi , právnická osoba, . a žalobykní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni.11. Z dalších listin, a to formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, nebyly zjištěny jiné skutečnosti odlišné od shora uvedených.12. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne 16. 2. 2024 pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“, ani z jiných listinných důkazů, neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.14. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného a znalost jeho osobních údajů. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).18. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.19. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).20. Nad rámec soud dodává, že i v případě prokázání uzavření smlouvy by byl soud nucen konstatovat, že žalobkyně při uzavíraní úvěrové smlouvy řádně nesplnila svou povinnost posuzovat úvěry schopnost žalované, neboť podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není ev