23 C 5/2026-23 — Okresní soud v Kladně

1. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství, které manželé uzavřeli dne 17. 6. 2006 před matričním úřadem v , Anonymizováno, a které bylo následně zapsáno v knize manželství Úřadu městské části města Brno – Brno střed. Manželka má státní občanství Slovenské republiky, manžel je státním občanem České republiky. Manželům se narodily dvě děti, kde jsou již zletilé. Manželka návrh na rozvod manželství odůvodnila tím, že byť bylo soužití manželů zprvu harmonické a bez zásadních problémů, po několika letech začalo docházet k neshodám v partnerském životě způsobeným především povahovými rozdíly, odlišným životním stylem a prioritami manželů. Postupně došlo k jejich úplnému odcizení, ztrátě důvěry a neschopnosti komunikovat. V současné době spolu manželé nežijí, netvoří manželské ani rodinné společenství a nelze očekávat obnovení jejich vztahu. Manželství je tak podle manželky hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a pro manželku je další setrvání v manželství již neúnosné. V rámci ústního jednání manželka dále uvedla, že děti vyrostly a ona si uvědomila, že ve vztahu s manželem již dále nechce zůstávat. O rozvodu přemýšlí poslední tři roky. S manželem měli krize, které se snažili překonat, dali si tři šance, ale nevedlo to nikam. Vždy to vypadá tak, že se manžel měsíc snaží a pak se vše vrátí do starých kolejí. Sama manželka v minulosti navrhovala manželskou terapii, ale nedošlo k ní. Manžel je impulzivní, často se uráží a s nikým nemluví. Manželka v žádném případě nechce v tomto vztahu pokračovat. Problém je v jejich rozdílných představách, kdy manželka chce ještě žít, ale manžel už žít nechce, je negativní od rána do večera. Z těchto důvodů manželka na rozvodu manželství trvá.2. Manžel s návrhem na rozvod nesouhlasil. Uvedl, že zná manželku již 21 let a je to největší štěstí, které ho potkalo, nevzdá se jí. Každé manželství prochází občas krizí. Strávili spolu krásný čas, slíbili si, že spolu budou v dobrém i ve zlém, manžel se vždy snažil manželce vyjít vstříc. Manželku miluje. Dovedl by si představit, že by spolu šli k odborníkům na terapii a že by díky tomu byl schopen lépe pochopit, co po něm manželka žádá. Má za to, že jsou i jiná řešení než se nechat rozvést. Rozvod by pro něj měl psychické následky a pokud by tak soud rozhodl, neunesl by to.3. Manželé byli soudem vedeni ke smíření, na svých postojích však v průběhu řízení nic nezměnili. Ačkoliv manžel krizi v manželství vnímá jako přechodnou a vyjádřil ochotu podstoupit mediaci či rodinnou terapii, manželka přes opakované poučení soudu o možných procesních postupech v řízení, které by manželům poskytly čas na svém vztahu ještě pracovat, na rozvodu manželství i nadále setrvala a již nechtěla jejich manželství dále prodlužovat. Ve svých vyjádření byla manželka po celou dobu ústního jednání konzistentní a ve svých názorech pevná. Soud proto dospěl k závěru, že přerušení řízení či odročení jednání za účelem smíření manželů by v dané věci nebylo účelné ani vhodné a toliko by řízení neúčelně prodloužilo. S ohledem na výpovědi manželů lze konstatovat, že prostoru pro smíření bylo mezi nimi v minulosti dostatek, přesto ve vztahu manželů k vyřešení jejich vleklé krize nedošlo. Manželé žijí odděleně, manželka obnovu jejich manželského soužití zcela vyloučila a opakovaně dala najevo, že její rozhodnutí rozvést se je konečné.4. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.5. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 17. 6. 2006 před matričním úřadem v , Anonymizováno, a následně bylo zapsáno v knize manželství Úřadu městské části města Brna, Brno střed.6. Z potvrzení o provedené lustraci v informačním systému základních registrů bylo zjištěno, že manželům se narodily dvě dnes již zletilé děti.7. Účastnickým výslechem manželky bylo zjištěno, že s manželem dlouhodobě špatně komunikují a pokud manželovi něco vadí, urazí se, nemluví s ní a zavře se do jiné místnosti. Takto to fungovalo i o dovolené, kdy byl manžel schopen se urazit a vystoupit z auta uprostřed ulice. Manželce od něj schází více zájmu o ni a o děti. Dlouho to všechno akceptovala, ale teď už ví, že nemusí, vztah jí nic nedává. Cítí, že ji manžel nerespektuje. Manželé bydlí i s dětmi na společné adrese, ale každý spí v jiné místnosti a intimně se již delší dobu nestýkají. Oba chodí do práce, do chodu domácnosti se oba svým dílem zapojují, ale fungují odděleně, mají i oddělené účty, protože měl manžel v minulosti exekuce. Platby za dům mají rozdělené. Ve vztahu manželka nebyla spokojená, intimně se stýkali s manželem pouze jednou za rok, jezdili na dovolené, ale občas se stalo, že když se manžel urazil, tak měli oddělené programy. Přes den se běžně vidí pouze u večeře. Manžel má revmatoidní artritidu, je negativistický a ona by chtěla v životě ještě něco prožít. Manžel má omezené zájmy a koníčky, občas jde na pivo, ale společné aktivity manželé nemají. Vždy, když manželka manželovi řekla, že není spokojená a chtěla by vztah ukončit, manžel reagoval teatrálně, říkal, že ji miluje a jeho život bez ní nedává smysl, pak se začal snažit, ale nikdy to nevydrželo. Takhle je to poslední tři roky. Dali si postupně tři šance, mluvili i o rodinné terapii, kterou měl při poslední šanci zajistit manžel, ale uplynulo příliš mnoho času bez konkrétního výsledku. Pokud jde o zdravotní stav manželky, má tinnitus, je ve stresu, protože žijí s manželem stále pod jednou střechou. Jednou šla od doktora, protože jí našli cystu, volal jí manžel a ani se jí nezeptal, jestli je v pořádku. Už se netěší domů, že uvidí manžela, on se nezajímá o její práci, považuje ji za málo náročnou. Manželce od manžela chybí porozumění, komunikace, společné zájmy, sex, chuť druhého pochopit, vzájemný respekt, důvěra. O rozvodu mluvila i s dětmi, které jsou s tím smířené. Nedokáže si představit, že by s manželem vztah obnovili.8. Účastnickým výslechem manžela bylo zjištěno, že vztah s manželkou vnímal jako dobrý do určitého času, kdy se to zlomilo. Snažil se v domácnosti vždy pomáhat, staral se o děti, vycházel rodině vstříc, pracoval na domě, který postavili, o všechno kolem domu se staral. Asi se do toho tak zažral, že přestal vnímat manželku. Na svou nemoc bere léky, které snižují potenci. Má problém s ramenem a brní mu půlka obličeje. Pracuje jako kurýr, jezdí od rána do večera, je to psychicky i fyzicky náročná práce, je potom utahaný a nevrlý. Nedokáže chodit na dlouhé procházky. Manželku stále miluje. Jeho zlom nastal v loňském roce, když manželka odjela na 14 dnů do Portugalska na poutnickou stezku. Neunesl to psychicky. Nenapsala mu ani zprávu k svátku, ačkoliv byl zrovna u svého těžce nemocného otce, který dva měsíce nato zemřel. Doma funguje jako hromosvod při rozbrojích mezi manželkou a dětmi, za všechno může on. Platby za hypotéku, jídlo a služby mají s manželkou rozdělené, on ale nevydělává tolik peněz jako ona. Skutečně se snažil změnit a manželce vyhovět, ale často byl utahaný z práce. Chtěl by od manželky dostat další šanci. Možná byl hluchý a slepý, ale to se změní. Manželku nikdy nepodvedl, je s ní spokojený. To, že jim to v manželství někdy nefunguje, takovou krizi bude mít někdy každý. O rozvodu s nikým nemluvil, myslel si, že se to urovná. Rád s manželkou tráví volný čas, ale potřebuje si odpočinout, manželka je akční a on už nemůže běhat. Pokud by k rozvodu došlo, způsobilo by mu to duševní újmu, už by na něj nikdo nepromluvil.9. V souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Účastnické výslechy soud hodnotil jako spontánní a věrohodné se zohledněním subjektivního vnímání průběhu manželství každým z manželů. Soud přitom neshledal na straně ani jednoho z manželů snahu o zkreslení jejich výpovědi.10. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.11. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 17. 6. 2006 před matričním úřadem v , Anonymizováno, a následně bylo zapsáno v knize manželství Úřadu městské části města Brna, Brno střed. Manželům se narodily dvě děti, které jsou již zletilé. Manželé mají problém s komunikací, manžel se často uráží a s manželkou pak nemluví. Manželce od něj schází více zájmu o ni a o děti. Dlouho to všechno akceptovala, ale teď už v tom dále pokračovat nechce. Manželé bydlí sice stále na společné adrese, ale každý spí v jiné místnosti, intimně se nestýkají. Oba manželé chodí do práce, na chodu domácnosti se podílejí, ale fungují odděleně a mají i oddělené bankovní účty. Volný čas manželé tráví odlišně, manžel je často unavený, zatímco manželka by chtěla vést aktivnější život. Manžel pracuje jako kurýr, manželka jako HR manažerka. Pokud manželka manželovi říkala, že ve vztahu již není spokojená, manžel se choval teatrálně, pak se začal snažit, ale nikdy to nevydrželo. Takhle to t