233 C 127/2025-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 14. 10. 2025 domáhala vůči žalovanému zaplacení 45 870 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr v celkové výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr společně s úrokem žalobkyni vrátit. Žalovaný však neplnil své povinnosti řádně a včas, na úhradu dluhu nezaplatil ničeho, přestože k tomu byl vyzván.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Soud provedl dokazování listinami a zjistil tento skutkový stav.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla vyhotovena smlouva, z níž není patrné, zda a jakým podpisem byla opatřena.5. Z potvrzení o platbách a zprávou , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 11. 12. 2024 byla odeslána částka ve výši 5 000 Kč, dne 19. 12. 2024 částka ve výši 10 000 Kč a dne 25. 9. 2024 částka ve výši 15 000 Kč na účet žalovaného.6. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila na zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě celého dluhu.7. Z předžalobní výzvy a potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala ke splnění dluhu. Výzva byla žalovanému odeslána dne 12. 8. 2025.8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.9. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména o uzavření smlouvy právě s žalovaným. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.11. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují.14. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.15. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví částku ve výši 30 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Ve spotřebitelských vztazích je třeba postupovat vždy ve prospěch slabší strany, navíc ani žalobkyně by neměla těžit z protiprávního stavu, který svou činnosti (nebo spíše nečinností) vyvolala spoléhajíc na to, že druhá strana nebude hájit svá práva (§ 6 o. z.). V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč.16. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 19. 8. 2025. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu, u které bylo v řízení prokázáno její odeslání, žalobkyně učinila dne 12. 8. 2025 s určením data splatnosti do 3 dnů od odeslání výzvy. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 19. 8. 2025. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 217,62 Kč, která odpovídá 25,94 % z jejich celkové výše 4 694 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,97 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,03 %). Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 294 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 870 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a povinnost plnit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.18. Žalobkyně zaplatila při podání návrhu na účet soudu soudní poplatek ve výši 1 835 Kč. V řízení však nebyl vydán elektronický platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení. V souladu s položkou 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) soud doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku, tj. do výše 2 294 Kč. Žalobkyně již na soudním poplatku celkem 1 835 Kč zaplatila, soud proto doměřil zbytek ve výši 459 Kč. Jelikož doplatek soudního poplatku nebyl splatný podáním návrhu, soud o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích v konečném rozhodnutí. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením §160 odst. 1 o.s.ř.