233 C 129/2025-71 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 29. 7. 2025 domáhala vůči žalovanému zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel dne 29. 6. 2023 se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr v celkové výši 58 250 Kč a žalovaný se zavázal úvěr společně s úrokem právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Žalovaný však neplnil své povinnosti řádně a včas, na úhradu dluhu zaplatil pouze 38 250 Kč. Pohledávka za žalovaným byla dne 27. 3. 2025 postoupena společnosti , právnická osoba, . a následně žalobkyni a žalovanému bylo toto postoupení oznámeno. Žalovaný na úhradu svého dluhu již nezaplatil ničeho, přestože k tomu byl vyzván.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Soud provedl dokazování listinami a zjistila tento skutkový stav.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla vyhotovena smlouva, z níž není patrné, zda a jakým podpisem byla opatřena.5. Z potvrzení o provedených platbách a zprávy Moneta Money bank, a.s. soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného dne 29. 6. 2023 částku ve výši 20 000 Kč, dne 23. 7. 2023 částku ve výši 2 000 Kč, dne 17. 8. 2023 částku ve výši 12 250 Kč, dne 24. 8. 2023 částku ve výši 10 000 Kč, dne 27. 8. 2023 částku ve výši 10 000 Kč a dne 30. 9. 2023 částku ve výši 2 000 Kč.6. Z informace o zesplatnění soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 22. 1. 2024 informovala žalovaného o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě zbytku dluhu.7. Ze smluv o postoupení pohledávek vč. seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . a následně žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení oznámeno.8. Z předžalobní výzvy a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě zbytku dluhu. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 2. 6. 2025.9. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména o uzavření smlouvy právě s žalovaným a také o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s řádnou péčí. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.11. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují.14. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost. Žalobkyně navíc ani řádně netvrdila a neprokázala, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného s řádnou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru.15. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví částku ve výši 58 250 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Ve spotřebitelských vztazích je třeba postupovat vždy ve prospěch slabší strany, navíc ani žalobkyně by neměla těžit z protiprávního stavu, který svou činnosti (nebo spíše nečinností) vyvolala spoléhajíc na to, že druhá strana nebude hájit svá práva (§ 6 o. z.). V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Žalovaný ani netvrdil, že by žalobkyni vrátil víc, než tvrdila žalobkyně, a to 38 250 Kč. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč.16. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 10. 6. 2025. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu, u které bylo v řízení prokázáno její odeslání, žalobkyně učinila dne 2. 6. 2025 s určením data splatnosti do 3 dnů od odeslání výzvy. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 10. 6. 2025. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 300 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a povinnost plnit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.