11 C 259/2021-46 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal zaplacení částky 34 718 Kč s tím, že žalobce pronajal žalobkyni na základě nájemní smlouvy ze dne 31. 1. 2012 byt [číslo] o dispozici jedna místnost a kuchyňský kout ve 2. patře domu [adresa] v ul. [ulice] v [obec] (dále jen„ předmětný byt“ a„ nájemní smlouva“), přičemž nájemné včetně služeb činilo částku 2 421 Kč měsíčně (1 615 Kč měsíčně nájemné, 119 Kč nájemné za zařízení předmětného bytu a 687 Kč služby). Žalovaná však nájemné včetně služeb řádně nehradila (když uhradila toliko 1 597 Kč), a proto jí za období od října 2012 do konce prosince 2013 vznikl dluh na nájemném a službách ve výši 34 718 Kč. Žalovaná předmětný byt vyklidila až 25. 9. 2014. Žalobce se dále domáhal zaplacení částky 5 000 Kč představující náklady předchozího řízení na vyklizení předmětného bytu. 2. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. 3. Žalobce vzal žalobu ještě před zahájením řízení zpět v částce 5 000 Kč představující náklady předchozího řízení na vyklizení předmětného bytu, soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) řízení v tomto rozsahu zastavil. 4. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že žalované byl touto smlouvou žalobcem prodloužen nájem předmětného bytu, a to na dobu od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 s tím, že výše nájemného a služeb je stanovena v usnesení Rady města (žalobce) a tyto platby jsou splatné vždy do 15. dne v měsíci. V případě řádného placení nájemného mohla být smlouva dále prodloužena, v případě„ komplikací“ nikoli. 5. Z evidenčního listu nájemníka platného od 1. 1. 2012 soud zjistil, že je zde jako nájemník označena žalovaná a nájemné za předmětný byt činilo 1 615 Kč měsíčně, nájemné za zařízení bytu částku 119 Kč měsíčně, zálohy na služby pak 687 Kč měsíčně, celkem bylo předepsáno 2 421 Kč měsíčně. Nájemné je pak vypočteno podle podlahové plochy bytu. 6. Z vyúčtování služeb za předmětný byt za rok 2012 soud zjistil, že žalované vznikl přeplatek ve výši 3 191 Kč. 7. Z vyúčtování služeb za předmětný byt za rok 2013 soud zjistil, že žalované vznikl přeplatek ve výši 1 880 Kč. 8. Z výzev k zaplacení dluhu ze dne 26. 10. 2012, 2. 1. 2013 včetně dodejky, 26. 8. 2013 a 29. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce před zahájením řízení opakovaně upomínal žalovanou o zaplacení dluhu. 9. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce vedl vůči žalované u zdejšího soudu řízení o vyklizení předmětného bytu (sp. zn. 9 C 55/2014, zahájeno v roce 2014) a následně se domáhal výkonu rozhodnutí (sp. zn. 8 E 6/2014). 10. Na základě výše provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaná v rozhodném období 15 měsíců užívala předmětný byt. V roce 2012 to bylo na základě nájemní smlouvy, přičemž nájemné včetně služeb činilo 2 421 Kč měsíčně. Na rok 2013 nájemní smlouva uzavřena nebyla. Žalované naproti tomu vznikl za celé rozhodné období přeplatek na službách ve výši 5 071 Kč. 11. Podle § 685 odst. 1 věty první zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v rozhodném období (dále jen„ SOZ“) vzniká nájem bytu nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. 12. Podle § 710 odst. 3 SOZ v případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také uplynutím této doby. Pokud smlouva nestanoví jinak, na nájem bytu nelze použít ustanovení o obnovení nájmu (§ 676 odst. 2 SOZ). 13. Podle § 451 odst. 1 SOZ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 14. Podle § 451 odst. 2 SOZ je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 15. Podle § 458 odst. 1 SOZ musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. 16. Žalovaná užívala předmětný byt v roce 2012 na základě nájemní smlouvy a byla povinna hradit nájemné dle smlouvy. To však neučinila, žalobci proto náleží dlužné nájemné a platby za služby snížené o přeplatek za rok 2012. Pokud jde o rok 2013, nájemní smlouva nemohla být automaticky prodloužena dle § 676 odst. 2 SOZ, soud proto vychází z toho, že v roce 2013 užívala žalovaná předmětný byt bez právního důvodu. Žalobce má proto nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které svou výší odpovídá v místě a čase obvyklému tržnímu nájemnému. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětný byt je bytem obecním, přičemž výše nájemného je stanovena na základě rozhodnutí orgánů žalobce pro všechny obecní byty (nájemné je vypočteno z podlahové plochy bytu). Lze tedy konstatovat, že nájemné dle nájemní smlouvy představuje současně v místě a čase obvyklé nájemné předmětného bytu. Soud proto uzavírá, že za rok 2013 náleží žalobci obvyklé nájemné ve výši nájemného dle nájemní smlouvy. Žalobci dále náleží cena za skutečnou spotřebu služeb, která odpovídá předepsaným službám sníženým o přeplatek za rok 2013. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobu zamítl co do součtu přeplatků za roky 2012 a 2013 (což je rozdíl mezi zálohami a skutečnou spotřebou), ve zbytku (tj. nájemné a skutečná spotřeba) žalobě vyhověl. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když řízení bylo z části zastaveno vinou žalobce ve smyslu § 146 odst. 2 o.s.ř., v této části řízení lze proto pro účely náhrady nákladů řízení považovat žalobce za neúspěšného. Žaloba byla rovněž částečně zamítnuta jako nedůvodná. Převážně úspěšnému žalobci vzniká právo na částečnou náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu ve věci. Předmětem řízení byla celkem částka 39 718 Kč, žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 29 647 Kč, tj. z 75%, naopak nebyl ve věci úspěšný co do částky 10 071 Kč, tj. z 25%. Žalobce má proto nárok na náhradu 50% nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení požadoval toliko zaplacený soudní poplatek ve výši 1 736 Kč, soud proto žalobci na nákladech řízení přiznal 50% z této částky, tj. 868 Kč.