5 C 145/2020-182 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobce se žalobou domáhal určení vlastnického práva ke sporným nemovitostem. Žalobu odůvodnil tím, že shora uvedené pozemky převedl na žalovanou darovacími smlouvami ze dne [datum] a ze dne [datum]. Předmětné nemovitosti převedl na žalovanou s tím, že bude moci nemovitost [adresa] v [obec] doživotně užívat. Žalovaná krátce po převedení sporných nemovitosti do jejího vlastnictví začala činit kroky, které byly zjevným porušením dobrých mravů vůči žalobci. V lednu 2020 žalovaná na žalobce zavolala hlídku PČR s nepravdivým nařčením, že žalobce ji napadl, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti nebylo. Žalovaná pak podala návrh na rozvod, aby žalobci zaniklo právo užívání sporných nemovitostí. Žalobce si zpětně uvědomil, že žalovaná po něm požadovala, aby na ni převedl veškerý majetek, přičemž poté vyprovokovala hádku, aby měla důvod zavolat PČR. Žalobce písemně žalované oznámil, že odstupuje od uvedených darovacích smluv pro nevděk žalované a vyzval ji k součinnosti se změnou zápisu v katastru nemovitostí, přičemž žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. 2. V průběhu řízení žalobce doplnil, že po darování předmětných nemovitostí byl ze strany žalované opakovaně častován vulgárními výrazy, které žalovaná často doprovázela mimikou a gestikulací, kdy mj. předváděla podříznutí krku. Žalovaná neváhala takto s žalobcem jednat ani před dalšími osobami. Vulgární slovní výpady žalovaná doplňovala výhružkami zabitím, snažila se žalobce vydírat a týrat. Žalovaná jej taktéž fyzicky napadala. Dopouštěla se takového jednání, ačkoliv před uzavřením darovacích smluv sdělovala a přislíbila, že se o žalobce bude starat a poskytovat mu doživotní péči. Žalobci je dále známo, že žalovaná navázala známost s několika muži. Dále jej žalovaná okradla o finance, které měl doma uložené, a o elektroniku a dokumentaci sloužící žalobci k podnikání. Stejně tak odcizila i finanční hotovost z obytného přívěsu žalobcovy dcery. Vše pak vyvrcholilo, když přes toto její chování vůči žalobci na něj sama zavolala PČR, ze strany žalované se jednalo o cílené, plánované a vypočítavé jednání. 3. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Nikdy se k žalobci v rozporu s dobrými mravy nechovala, nežádala jej ani o převod veškerého majetku na její osobu. Byl to žalobce, nikoliv žalovaná, kdo se k druhému choval agresivně, opakovaně ohlašoval spáchání přestupků či trestných činů. [jméno] má z žalobce a jeho vznětlivé povahy strach. Navrhla tak žalobu zamítnout. 4. Účastníci učinili nesporným, že v době prvního jednání ve věci byli manželi, přičemž probíhalo řízení o rozvod manželství. Dále učinili nesporným, že na počátku roku 2020 mezi nimi proběhl konflikt, u kterého zasahovala PČR. 5. Soud dále provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“.), z nichž byl prokázán následující skutkový stav: Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsaná jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Lovčice, obec Bílé Podolí, a dále pozemků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí). Pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Lovčice, obec Bílé Podolí, a dále nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku byly na žalovanou převedeny na základě darovací smlouvy ze dne [datum], nemovitosti uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku byly na žalovanou převedeny na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Obě smlouvy byly uzavřeny mezi žalobcem jakožto výlučným vlastníkem nemovitostí a žalovanou jako obdarovanou. Součástí darovacích smluv bylo ujednání o věcném právu zákazu zcizení a zatížení předmětných nemovitostí bez souhlasu žalobce (prokázáno darovacími smlouvami). V době uzavření darovacích smluv byli účastníci manžely, manželství uzavřeli dne [datum] (prokázáno oddacím listem). Žalobce právním jednáním adresovaným žalované odstoupil pro nevděk od výše uvedených darovacích smluv s odůvodněním, že ze strany žalované došlo ke zjevnému porušení dobrých mravů, když v lednu 2020 zavolala Policii ČR s nepravdivým nařčením, že ji měl žalobce napadnout, přestože tomu tak nebylo. Žalobce byl přesvědčen, že šlo o promyšlený postup, jak z žalobce vylákat majetek a následně ho očernit a mít důvod pro rozvod. V odvolání daru bylo dále uvedeno, že z budovy [adresa] v [obec] z jeho poklady zmizela finanční hotovost ve výši [částka], 2 ks počítačů, tiskárna, osobní písemnosti a písemnosti týkající se podnikání žalobce, z obytného přívěsu žalobce dále zmizela hotovost ve výši [částka], počítač, osobní doklady žalobce a doklady k vozidlu. Žalobce žalovanou vyzval k poskytnutí součinnosti se změnou vlastnictví v katastru nemovitostí za účelem vyhnutí se soudnímu sporu (prokázáno předžalobními výzvami ze dne [datum] včetně podacích lístků). Usnesením Města Čáslav ze dne 22. 10. 2020, č.j. PRE 32117/2020, bylo zastaveno řízení vedené proti žalobci pro přestupek, kterého se měl žalobce dopustit tím, že dne [datum] v době mezi 01:30 až 02:00 hodin v domě [adresa] v [obec] napadl žalovanou úderem pěstí do hlavy a dále strčením žalované na dveře s jejím následným pádem na zem, neboť spáchání projednávaného skutku nebylo žalobci prokázáno (prokázáno citovaným usnesením). 6. Soud dále vyslechl svědkyni [jméno] [celé jméno žalované] [anonymizováno], jejíž výslech byl ovšem proveden nadbytečně a z její výpovědi soud nezjistil skutečnosti významné pro právní posouzení věci. 7. Soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem svědkyň [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení] a dále spisem ve věci rozvodového řízení účastníků, potvrzeními o dlouhodobém hospodaření žalobce na sporných pozemcích, pachtovní smlouvou ze dne [datum], oznámením Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne [datum], oznámením o výši důchodu, poznámkami žalované, případně znaleckým posudkem z oboru grafologie, a návrh žalované na doplnění dokazování prvotním odvoláním daru ze dne [datum] pro nadbytečnost všech uvedených důkazů, neboť soud zjistil skutkový stav dostatečně pro to, aby mohla být věc po právní stránce posouzena. 8. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 9. Podle § 2072 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. 10. Podle § 2073 o.z. nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem. 11. Jelikož byla žalobcem podána určovací žaloba, soud se nejprve zabýval naléhavým právním zájmem žalobce na požadovaném určení a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je v projednávané věci dán. Naléhavý právní zájem na určení je totiž dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod [číslo]). Za situace, kdy by došlo k odvolání daru pro nevděk platně, a žalovaná by žalobci neposkytla součinnost pro změnu zápisu v katastru nemovitostí, vlastnické právo žalobce by bylo ohroženo, neboť v katastru nemovitostí by byla jako vlastník sporných nemovitostí zapsána jiná osoba. Platnost odvolání daru pro nevděk (pouhé určení právní skutečnosti, nikoliv práva či právního poměru) pak soud posuzuje jako předběžnou otázku právně významnou pro určení vlastnictví. 12. Odvolání daru pro nevděk je institut pamatující na určitý způsob ochrany dárce, kterým lze sankcionovat nevděčné chování obdarovaného poté, co byl ze strany dárce obdařen. Navzdory proklamované neodvolatelnosti daru je v souladu se zásadou dobrých mravů a slušnosti připuštěna jeho revokace. Motivem takové právní úpravy je obecně sdílený poznatek, že vzhledem ke štědrosti a velkorysosti dárce poskytujícího bezúplatně předmět daru, lze očekávat slušné chování obdarovaného vůči dárci a jeho rodině, tedy do jisté míry vděčnost vůči osobě dárce. Nutno dodat, že odvolání daru pro nevděk je jedním ze dvou zákonem předpokládaných kvalifikovaných revokačních důvodů, což ovšem s přihlédnutím k principu autonomie vůle v soukromoprávních vztazích nevylučuje, aby součástí darovací smlouvy bylo ujednání stran vymezující další revokační důvody nad rámec zákonem předpokládaných. 13. K zániku darovacího vztahu v důsledku odvolání daru pro nevděk a obnově vlastnického práva dárce k předmětu daru dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů (dle současné právní úpravy zjevného porušení dobr