9 C 332/2021-20 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 7 780 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 2 832 Kč z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovanou dne 30. 11. 2016. Žalovaná na pohledávku uhradila dne 2. 12. 2020 částku 31,06 Kč. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 11. 2016, ve znění ze dne 7. 12. 2016, se podává, že právní předchůdce žalobkyně [příjmení] se zavázal poskytnout žalované neúčelový, jednorázově splatný spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se jej zavázala vrátit do 30 dnů ode dne poskytnutí finančních prostředků. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla smluvena smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z jistiny úvěru za každý den prodlení. Rovněž byla smluvena paušální náhrada výdajů spojených s upomínáním ve výši 50 Kč za každou zaslanou upomínku. Nedílnou součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně se podává, že žalovaná čerpala úvěr převodem na bankovní účet dne 1. 12. 2016 a dne 7. 12. 2016. 4. Z upomínek ze dne 13. 1. 2017, 30. 1. 2017, 10. 2. 2017 se podává, že [anonymizováno] zaslala žalované celkem tři upomínky, ve kterých žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, poštovního podacího archu, potvrzení o úplatě má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Postoupená pohledávka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 7 780 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 832 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2021 a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě prostřednictvím zástupce žalobkyně před podáním žaloby. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>10. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.</i> <i>11. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.</i> 12. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v uvedeném vztahu vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. jako podnikatel a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel. Žalovaná se smluvně zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, svému závazku však v částce 7 780 Kč nedostála. Žalobkyni tedy vzniklo právo požadovat po žalované dlužnou částku, sestávající se z nesplacené jistiny 7 780 Kč, dlužných úroků a smluvní pokuty 2 832 Kč. 13. Jelikož je žalovaná se svým plněním v prodlení, vzniklo žalobkyni právo dle § 1970 o. z. požadovat po žalované rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 7 780 Kč, jehož výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14. V souvislosti s prodlením žalované s platbami dlužné částky zaslalo žalované [příjmení] dne 13. 1. 2017, 30. 1. 2017, 10. 2. 2017 upomínky s výzvou k plnění. Žalobkyně tak má dle úvěrové smlouvy nárok na zaplacení paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním za tři upomínky ve výši 150 Kč a právě tuto částku soud žalobkyni přiznal. 15. Těmito úvahami se soud řídil, když rozhodl o žalobě tak, jak je uvedeno ve výroku I. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši žalobkyní uplatněné v částce 2 071 Kč, která se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění, za niž náleží odměna ve výši jedné poloviny), částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.