11 C 254/2022-27 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. 7. 2022 domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit jí částku 8 401Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba] uzavřela dne 15. 11. 2013 s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě níž žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 1 625 Kč, počínaje dnem 18. 12. 2013. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze 6 599 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, ten se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 15. 11. 2013, rámcové smlouvy o poskytování půjček na dálku, dokladu o vyplacení půjčky má soud za prokázané, že dne 15. 11. 2013 byla mezi [právnická osoba] s.r.o, [IČO], sídlem: [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným uzavřená smlouva o půjčce [číslo]. Tato byla uzavřena v souladu s rámcovou smlouvou o poskytování zápůjček na dálku ze dne 15. 11. 2013. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta dne 15. 11. 2013 půjčka ve výši 15 000 Kč, která byla vyplacena v hotovosti žalovanému. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a příloh má soud za prokázané, že jelikož žalovaný platby dle předmětné smlouvy o půjčce hradil pouze částečně, ocitl se tak v prodlení s hrazením těchto závazků vyplývajících ze smlouvy o půjčce, rozhodl se původní věřitel postoupit svou pohledávku ze smlouvy o půjčce vůči žalovanému na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 06. 2014. 6. Z předžalobní upomínky má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně k plnění. 7. Dle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., (dále jen OZ) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 8. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce před uzavřením předmětné smlouvy zkoumal úvěryschopnost žalovaného, soud posoudil její nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že ale žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení pouze zbytku neuhrazené vyplacené jistiny ve výši 8 401 Kč, byla žaloba shledána jako důvodná a bylo jí v plném rozsahu vyhověno. 9. Žalovaný se neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 517 OZ úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 1 NV č. 142/1994 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta podle §14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu + 21 % DPH.