11 C 261/2022-23 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 8. 2022 domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit jí částku 7 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba] uzavřela dne 14. 7. 2014 s žalovanou smlouvu o půjčce (správně zápůjčce), na základě níž žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které se zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po 759 Kč, počínaje dnem 18. 8. 2014. Žalovaná na pohledávku nic uhradila. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, ten se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. 3. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 4. Ze smlouvy o půjčce (správně zápůjčce) ze dne 14. 7. 2014, rámcové smlouvy o poskytování půjček (správně zápůjček) na dálku, dokladu o vyplacení má soud za prokázané, že dne 14. 7. 2014 byla mezi [právnická osoba] s.r.o, [IČO], sídlem: [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou uzavřená smlouva o zápůjčce [číslo]. Tato byla uzavřena v souladu s rámcovou smlouvou o poskytování zápůjček na dálku ze dne 14. 7. 2014. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta dne 14. 7. 2014 zápůjčka ve výši 7 000 Kč, která byla vyplacena v hotovosti žalované. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a příloh má soud za prokázané, že jelikož žalovaná platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce nehradila ani částečně, ocitla se tak v prodlení s hrazením těchto závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce, rozhodl se původní věřitel postoupit svou pohledávku ze smlouvy o půjčce vůči žalované na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2014. 6. Z předžalobní upomínky má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána právním zástupcem žalobkyně k plnění. 7. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce před uzavřením předmětné smlouvy zkoumal úvěryschopnost žalované, soud posoudil její nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že ale žalobkyně požadovala po žalované zaplacení pouze vyplacené jistiny ve výši 7 000 Kč, byla žaloba shledána jako důvodná a bylo jí v plném rozsahu vyhověno. 9. Žalovaná se včasným neuhrazením dlužné částky dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v platném znění) úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta podle §14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu + 21 % DPH.