11 C 35/2022-18 — Okresní soud v Kutné Hoře

Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Předmětem řízení je zaplacení částky 9 333 Kč s příslušenstvím, což má být dle žalobních tvrzení dluh žalovaného ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 25. 1. 2021 (dále jen„ úvěrová smlouva“). Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Účastníci spolu dne 25. 1. 2011 pomocí prostředků pro komunikaci na dálku uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne na jeho účet částku 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit částku 5 000 Kč v měsíčních splátkách splatných do posledního dne v měsíci ve výši minimálně jedné pětiny dlužné částky k poslednímu dne předchozího měsíce (minimálně 300 Kč). V případě prodlení žalovaného se zaplacením dluhu či jeho části delším než 2 měsíce se dle úvěrové smlouvy stal bez dalšího splatným celý dluh. Výše úroků byla smluvena na 20% měsíčně z dlužné částky s tím, že v případě zesplatnění úvěru činí úrok 8% ročně z dlužné částky, úroky pak přirůstají k jistině vždy poslední den v měsíci. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 1 000 Kč splatný spolu s první splátkou. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Žalovaný nehradil na úvěr ničeho, úvěr se proto stal ke dni 1. 5. 2021 splatným. Žalobkyní uplatňovaný dluh žalovaného z úvěru aktuálně činí 5 000 Kč na jistině, 1 000 Kč na poplatku za čerpání, 2 970 Kč na úrocích a 363 Kč na uplatněných účelně vynaložených nákladech, celkem 9 333 Kč. Z částky 9 333 Kč však žalobkyně požaduje po dni zesplatnění úrok ve výši 124 Kč za měsíc květen 2021 a 121 Kč za měsíc červen 2021. Žalobkyně žalovaného vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 22. 7. 2021 odeslaným na adresu žalovaného, avšak žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Bylo zjištěno, že dle úvěrové smlouvy žalovaný dluží žalobkyni přinejmenším částku 9 333 Kč požadovanou žalobkyní, proto soud uložil žalovanému tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužných částek rovněž dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o.z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25% ročně z jistiny (k níž přirůstají rovněž úroky). Jistina k 1. 5. 2021 však činila částku 9 088 Kč, k 31. 5. 2021 k jistině přirostl úrok ve výši 124 Kč a dne 30. 6. 2021 pak úrok ve výši 121 Kč. Splatnost přirostlých úroků tak nastala vždy k 1. dni následujícího měsíce, prodlení žalovaného pak o den později. Soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení z částky 9 088 Kč od 1. 5. 2021 a poté dle přirostlých úroků, ve zbytku úroků z prodlení žalobu zamítl. Žalobkyně měla ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části, proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dle § 142 odst. 3 o.s.ř. na nákladech řízení částku 3 667 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech na právní zastoupení ve výši 2 100 Kč sestávajících se ze tří úkonů právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), a jednoho úkonu právní služby po 1 500 Kč dle § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, jedné paušální náhrady dle § 13 odst. 3 AT a 21% náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř.