12 C 305/2022-47 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mělníku dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil své platební povinnosti ze smlouvy o půjčce s tím, že smlouvu uzavřel žalovaný s původním věřitelem společností [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba] vries [právnická osoba] a z této pak na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dále žalobkyně uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně není schopna doložit smlouvu o půjčce. Peněžní prostředky právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. 2. Žalovaný se k věci při jednání dne [datum] vyjádřil tak, že svůj dluh vůči žalobkyni již uhradil. 3. Usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 15. 8. 2022, č. j. 7 C 182/2022-34, byla věc postoupena Okresnímu soudu v Kutné Hoře. 4. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl v období od [datum] do [datum] žalovaný. 5. Z výpisu z účtu ze dne [datum] se podává, že dne [datum] byly na účet č. [bankovní účet] zaslány peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč. 6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. 7. V řízení bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši 4 500 Kč dne [datum] na účet žalovaného. 8. V řízení však nebylo prokázáno uzavření vlastní smlouvy o půjčce; žalobkyně rovněž neprokázala zaslání předžalobní výzvy žalovanému, když listina výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a [datum] je adresována [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], čemuž odpovídají i soudu předložené podací lístky. V neposlední řadě žalobkyně v řízení nikterak neprokázala postoupení předmětné pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] vries [právnická osoba] a následně na žalobkyni. <i>9. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věřitel můře celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>10. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 11. Z citovaných ustanovení vyplývá, že smlouva o postoupení pohledávky je dvoustranný právní úkon, který uzavírá původní věřitel (postupitel) s jinou osobou (postupníkem). Předmětem smlouvy je postoupení určité pohledávky (práva na plnění od dlužníka) původního věřitele postupníku, který se stává věřitelem dlužníka na místě původního věřitele (postupitele). Smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal (srov. např. důvody rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005, uveřejněného pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, ročník 2007). 12. Soud se zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno postoupení dané pohledávky z již původního věřitele [právnická osoba] na [právnická osoba] vries [právnická osoba] a z této následně na žalobkyni, stejně tak nebylo prokázáno, že by daná postoupení byla postupiteli notifikována žalovanému, když soudu předložené listiny Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] je adresováno opět na osobu [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], Kralupy, nikoli žalovanému. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi De vries [právnická osoba] a žalobkyní není uvedena pohledávka za žalovaným, nýbrž pohledávka za osobou [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], Kralupy; obdobně pak ve smlouvě o postoupení ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a De vries [právnická osoba] 13. S ohledem na shora uvedené soud pro neunesení důkazního břemene žalobu v celém rozsah zamítl, neboť žalobkyně neprokázala postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce na žalobkyni. Soud poté na zjištěný skutkový stav nemohl aplikovat ani ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravující bezdůvodné obohacení. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k čemuž soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, nebo usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2848/10). 14. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že došlo k platnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, není žalobkyně v řízení aktivně věcně legitimovaná a žaloba byla z tohoto důvodu zamítnuta (výrok I.). 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšný žalovaný žádné náklady nepožadoval (výrok II.)