5 C 281/2022-44 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], uzavřela s žalovaným dne 23. 6. 2018 smlouvu, na jejímž základě umožnila žalovanému užívat na smluvně vymezenou dobu přístroj specifikovaný v předávacím protokole. K uzavření smlouvy (vzniku členství v [programu]) došlo na základě žádosti žalovaného a následnou akceptací žádosti právním předchůdcem žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému mobilní telefon iPhone X 64 GB Stříbrný v hodnotě 29 990 Kč a žalovaný v předávacím protokolu zároveň stvrdil, že se seznámil s podmínkami [programu]. Na základě podmínek byl žalovaný povinen v poslední den smluvního vztahu vrátit převzatý přístroj; pro případ nevrácení přístroje byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat úhradu jeho hodnoty uvedené v předávacím protokolu, tj. 29 990 Kč. Hodnota zařízení byla v tomto konkrétním případě vzhledem k opotřebení přístroje vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 4. 7. 2018 ve výši 15 293 Kč. Dále je žalovaný povinen hradit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. 2. Žalovaný nepopřel, že se [právním předchůdcem žalobkyně] [anonymizováno] uzavřel smlouvu, na jejímž základě k užívání obdržel mobilní telefon. Tento nicméně po zhruba šesti měsících trvání smluvního vztahu vrátil na pobočce v [obec], jak vyplývá i z dokladu o vrácení. Je to zhruba čtyři roky zpět a tím měl celou věc za vyřízenou. O pohledávce žalobkyně se následně dozvěděl až z písemností doručovaných soudem. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), z nichž zjistil následující skutečnosti: 4. Podmínky programu [název] [anonymizována tři slova] upravují vztahy mezi smluvními stranami, a to [právním předchůdcem žalobkyně] [anonymizováno], [IČO], a spotřebitelem, který si pořídí členství v tomto programu. Společnost [právnická osoba] [anonymizováno] se zavázala poskytnout členovi k užívání iPhone a předat jej členovi do užívání na dobu určitou v délce minimálně 6 měsíců a maximálně 2 roky. Dle č.l. 3 člen obdrží požadovaný iPhone nejdříve v okamžiku, kdy se stane členem [programu] a uhradí členský příspěvek, dle čl. 3 bude předání a převzetí iPhone potvrzeno účastníky na předávacím protokolu. Dle čl. 7 a 7.2 je člen povinen převzatý iPhone vrátit nejpozději v den skončení smlouvy na zvolené pobočce [právnické osoby], a to ve stavu, v jakém mu byl předán, s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Dle čl. 7 bude o vrácení sepsán předávací protokol, ve kterém bude mj. uveden stav vráceného iPhonu. Dle čl. 7 v případě nevrácení iPhonu je [právnická osoba] oprávněna požadovat po členovi úhradu hodnoty iPhonu uvedené v předávacím protokolu (vše prokázáno Podmínkami programu [název] [anonymizována tři slova]). Dne 23. 6. 2018 v [obec] žalovaný od právního předchůdce žalobkyně převzal přístroj NSKR_93 mobilní telefon iPhone X 64GB Stříbrný, jehož hodnota byla určena ve výši 29 990 Kč (prokázáno předávacím protokolem ze dne 23. 6. 2018). Žalovanému byla dále dne 4. 7. 2018 vystavena faktura na„ dohrazení“ za poškození při vrácení dle podmínek na částku 15 293 Kč se splatností 14. 7. 2018 (prokázáno fakturou [číslo]). 5. Žalovaný nicméně dne 20. 12. 2018 na pobočce [právnické osoby] v [obec] předal právnímu předchůdci žalobkyně produkt NSKR_93 mobilní telefon iPhone X 64GB Stříbrný, služba [název] [anonymizována tři slova], včetně sluchátek, redukce na jack, nabíjecího adaptéru, nabíjecího kabelu, původního obalu a manuálu. Důvodem vrácení bylo„ Ukončení“. Mobilní telefon kromě vlásečnicových škrábanců nebyl nijak poškozen (prokázáno příjemkou případu č. [číslo] [anonymizováno]). Byť uvedený doklad neobsahuje vlastnoruční podpis technika [právnická osoba], nachází se na hlavičkovém papíru [právnické osoby], je opatřen čárovým kódem, formulářovými ujednáními o právech a povinnostech, elektronickým razítkem [právnické osoby] a údaji o tisku dokladu ve stejném formátu a na stejném místě dokladu jako u předávacího protokolu, a proto soud nemá pochyb o pravosti předložené listiny. 6. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2020 včetně přílohy a potvrzení o zaplacení úplaty za převod). Žalovanému mělo být postoupení pohledávky oznámeno právním předchůdcem žalobkyně (dle chybějící doručenky nebylo prokázáno), postoupení pohledávky včetně předžalobní výzvy bylo žalovanému sděleno žalobkyní (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2020 včetně podacího archu). 7. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena inominátní smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 o.z., ve které si smluvní strany upravily svá práva a povinnosti. Jednou ze smluvních povinností žalovaného bylo po skončení smluvního vztahu vrátit právnímu předchůdci žalobkyně mobilní telefon, který mu byl předán k užívání. Pro případ nesplnění takové povinnosti se zavázal zaplatit hodnotu mobilního telefonu stanovenou v předávacím protokolu. Žalobkyně se zaplacení žalované částky domáhá právě z titulu nevrácení poskytnutého mobilního telefonu, přičemž má dle smluvních ujednání nárok na zaplacení jeho hodnoty, kterou požaduje ve snížené výši oproti předávacímu protokolu z důvodu běžného opotřebení. 9. Z provedeného dokazování bylo ovšem zjištěno, že žalovaný povinnost vrátit mobilní telefon splnil dne 20. 12. 2018, neboť jak se podává z předložených listinných důkazů, vrátil naprosto stejný přístroj, který mu byl předán k užívání dne 23. 6. 2018. Zde soud nemohl též přehlédnout, že faktura k zaplacení částky 15 293 Kč jako snížené hodnoty mobilního telefonu byla žalovanému vystavena již krátce po předání mobilního telefonu k užívání (dne 4. 7. 2018), přičemž splatnost faktury byla určena dne 14. 7. 2018, tedy dávno předtím, než měl žalovaný povinnost mobilní telefon vrátit - smluvní vztah měl trvat minimálně 6 měsíců. Hodnota mobilního telefonu byla přitom vystavenou fakturou„ ohodnocena“ jako přibližně poloviční oproti předávacímu protokolu, a to teprve po necelých dvou týdnech po předání mobilního telefonu. Soud je tak přesvědčen, že právní předchůdce žalobkyně tuto fakturu vystavil„ preventivně“ pro případ nevrácení mobilního telefonu a s touto variantou i nadále kalkuloval, přičemž následně částku dle faktury evidoval i mezi svými pohledávkami, aniž by dále ověřil, že žalovaný své povinnosti vrátit mobilní telefon dostál. Tuto domnělou pohledávku následně i postoupil na žalobkyni. Soud tak má na základě provedeného dokazování a všech okolností případu za prokázané, že žalovaný poskytnutý mobilní telefon vrátil, a proto po něm nelze požadovat úhradu částky spočívající v náhradě hodnoty nevráceného mobilního telefonu. Lze jen na okraj dodat, že žalovaný případně na zaslanou výzvu žalobkyně nereagoval pravděpodobně z toho důvodu, že má zřízenou datovou schránku a je otázkou, zda si na místě trvalého pobytu poštu listinnou poštu vyzvedává. Soud tak s ohledem na shora uvedené podanou žalobu posoudil jako nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož ale žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud o nákladech řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.