9 C 167/2021-77 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 689,64 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny elektřiny, kterou mu dodala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] na odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]; dále žalovaná požadovala zaplacení částky ve výši 240 Kč, představující náklady za zaslání písemné upomínky s výzvou k úhradě ze dne [datum]. Uvedla, že za období od [datum] do [datum] vystavila žalovanému dne [datum] fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti dne [datum] na částku 18 689,64 Kč; žalovaný přes předžalobní výzvu ničeho neuhradil. 2. Skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012; situace, kdy pobyt žalovaného není znám, může vyvolat otázky ohledně určení mezinárodní příslušnosti soudu. <i>3. Podle článku 5 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly.</i> <i>4. Podle článku 17 odst. 1 nařízení Brusel I bis ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7: a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.</i> <i>5. Podle článku 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou: 1) uzavřenou po vzniku sporu; 2) umožňující spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle, nebo 3) uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná (článek 19 nařízení Brusel I bis).</i> <i>6. Podle článku 7 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty (článek 7 odst. 2 písm. b) druhá odrážka nařízení Brusel I bis.).</i> <i>7. Podle článku 62 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo.</i> <i>8. Podle § 80 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“) má člověk bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu.</i> 9. V dané věci nejde o spor z koupě movitých věcí ani z účelově určené půjčky, s ohledem na povahu účastníků přichází v úvahu aplikace článku 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis. [právnická osoba] je právnickou osobou se sídlem v [obec], dosud nebylo zjištěno, že by svou činnost zaměřovala na stát, kde žalovaný měl nebo má bydliště (zejména na Polsko). Pokud by bydliště žalovaného na území České republiky nebylo možné spolehlivě dovozovat, nebylo by možné uzavřenou smlouvu pro účely určení mezinárodní příslušnosti považovat za smlouvu spotřebitelskou. Mezinárodní příslušnost by v takovém případě byla založena dle čl. 7 nařízení Brusel I bis. [obec] plnění závazku je v takovém případě určující nejen pro mezinárodní příslušnost soudu, ale také pro určení místní příslušnosti mezinárodně příslušného soudu. [obec] plnění bylo sjednáno v České republice, české soudy jsou proto pro projednání a rozhodnutí věci mezinárodně příslušné. 10. Z judikatury Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že je cílem nařízení Brusel I (a shodně i Brusel I bis) zabránit situacím odepření spravedlnosti, kterým by byl vystaven žalobce z důvodu nemožnosti lokalizovat žalovaného. V případech, kdy je bydliště žalovaného neznámé, je požadavek dodržování práva žalovaného na obhajobu třeba naplňovat při dodržování práva žalobce obrátit se na soud, aby rozhodl o opodstatněnosti jeho návrhů. Na rozdíl od situace žalovaného, který může, jestliže byl zbaven možnosti účinné obrany, dosáhnout dodržení práva na obhajobu tím, že napadne uznání rozsudku, hrozí totiž žalobci, že bude zbaven veškeré možnosti podat žalobu (srov. rozsudek SDEU ve věci C [číslo], Hypoteční banka proti [příjmení], odst. 51 a 53, a rozsudek SDEU ze dne [datum], ve věci C [číslo], G proti [příjmení] de [příjmení], odst. 50 a 57). Pokud by žalovaný v době uzavření předmětné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bydliště na území České republiky měl, což s ohledem na uzavřenou nájemní smlouvu nelze vyloučit, šlo by o smlouvu dle článku 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis. V takové situaci se plně uplatní závěry, které učinil Evropský soudní dvůr ve věci C [číslo], jakož i závěry vnitrostátní judikatury, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Nd 25/2014. Žalovaný jako spotřebitel opustil své bydliště před tím, než proti němu byla podána žaloba pro porušení smluvních povinností, jeho poslední známé bydliště ve smyslu § 80 odst. 2 o. z. se nachází na území České republiky. Pravomoc českých soudů k projednání dané věci je i v takovém případě založena. Soud tedy pokračoval podle vnitrostátního procesního práva a ustanovil k ochraně zájmů žalovaného v řízení opatrovníkem advokáta. 11. Opatrovník žalovaného s žalobou nesouhlasil a navrhl ji zamítnout, neboť má za to, že žalobkyně neprokázala, na základě jakých dokladů uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě čeho byla dodávka elektřiny žalovanému ukončena a zda byla žalovanému odeslána upomínka. 12. Z provedených důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 13. Dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] ([IČO]) smlouvu o nájmu bytu [číslo] v budově [adresa], [ulice] ulice, [obec] s tím, že nájemce si bude dodávku elektrické energie zajišťovat sám vlastním nákladem a měřící hodiny na elektřinu si přihlásí na sebe (prokázáno smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum]). [právnická osoba] ([IČO]) je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova [adresa], [ulice], zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Kutná Hora (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum]). 14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN [číslo] na adresu: [adresa žalovaného], a poskytovat s tím související služby. Žalovaný se zavázal elektřinu odebrat a žalobkyni řádně a včas uhradit její cenu i cenu za poskytnuté služby. Součástí smlouvy byl i odkaz na všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny i ceník produktu elektřina (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně má právo účtovat si za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby poplatek ve výši 240 Kč (prokázáno Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny, účinné od 1. 6. 2018). Dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému upomínku za nedoplatek ve výši 3 240 Kč (prokázáno upomínkou ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti dne [datum] na částku 18 689,64 Kč za období od [datum] do [datum] za odebranou elektřinu v objemu 6 932 kWh s tím, že počáteční stav byl následující: VT 5 663 kWh, NT 106 062 kWH; konečný stav pak: VT 5 795 kWh, NT 112 862 kWh (prokázáno z faktury [číslo]). 15. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] ([IČO]) uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ve které se žalobkyně zavázala dodávat společnosti elektřinu do odběrného místa EAN [číslo] na adresu: [adresa žalovaného], a poskytovat s tím související služby; předpokládaný termín zahájení dodávky byl stanoven na [datum] (prokázáno smlouvou o sdružených sl