12 C 136/2023-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky ve výši 5 596 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností ze smlouvy o odvádění odpadních vod pro [adresa] ze dne 7. 9. 2015. Na základě uvedené smlouvy se žalovaný zavázal vypouštět z odběrného místa [adresa žalovaného] odpadní vody do kanalizace a hradit žalobkyni úplatu za toto odvádění (stočné). Žalovaný však za období od 1. 2. 2018 do 30. 4. 2018 nezaplatil stočné ve výši 1 285 Kč (dle faktury [číslo] se splatností dne 4. 6. 2018), za období od 1. 2. 2019 do 30. 4. 2019 nezaplatil stočné ve výši 919 Kč (dle faktury [číslo] se splatností dne 3. 6. 2019), za období od 1. 11. 2019 do 31. 1. 2020 nezaplatil stočné ve výši 937 Kč (dle faktury [číslo] se splatností dne 18. 3. 2020), za období od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 nezaplatil stočné ve výši 931 Kč (dle faktury [číslo] se splatností dne 30. 11. 2020), za období od 1. 11. 2020 do 31. 1. 2021 bylo žalovanému vyúčtováno celkem 931 Kč (dle faktury [číslo] se splatností dne 14. 3. 2021), přičemž žalovaný na tuto pohledávku dne 6. 4. 2021 částečně hradil částkou ve výši 526 Kč, a proto žalobkyně se zbývající jistinou ve výši 405 Kč požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 931 Kč za období od 15. 3. 2021 do 6. 4. 2021 ve výši 4,84 Kč. V neposlední řadě žalovaný za období od 1. 2. 2022 do 30. 4. 2022 nezaplatil stočné ve výši 1 119 Kč (dle faktury [číslo] se splatností dne 23. 5. 2022). Žalovaný na vymáhanou pohledávku ničeho nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci řízení byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 2. 2023, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání; žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Účastníci dne 7. 9. 2015 uzavřeli smlouvu odvádění odpadních vod pro [adresa], na jejímž základě se žalobkyně zavázala z odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], odvádět odpadní vodu a žalovaný se zavázal hradit sjednanou cenu dle vystavených faktur. Žalobkyně žalovanému vystavila faktury za stočné za období od 1. 2. 2018 do 30. 4. 2018, od 1. 2. 2019 do 30. 4. 2019, od 1. 11. 2019 do 31. 1. 2020, od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020, od 1. 11. 2020 do 31. 1. 2021, od 1. 2. 2022 do 30. 4. 2022, přičemž žalovaný svůj dluh v celkové výši 5 596 Kč žalobkyni neuhradil. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: <i>7. Dle § 8 odst. 14 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“) má vlastník kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.</i> 8. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o odvádění odpadních vod, na základě které žalobkyně odváděla odpadní vody žalovaného a žalovaný se zavázal za tuto službu zaplatit sjednanou cenu. Cenu žalobkyně řádně vyúčtovala, naopak žalovaný svou povinnost vyplývající z předmětného závazkového vztahu nesplnil, když cenu za odváděné odpadní vody v celkové výši 5 596 Kč včas neuhradil. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 026,50 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem, stanovené podle § 6 odst. 1, § 7 bod 4, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 596 Kč, sestávající z částky 3 750 Kč za 2,5 úkonů právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 900 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH.