4 C 33/2023-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 3 042 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [společnost] [anonymizováno] uzavřela s žalovaným smlouvu, jejímž předmětem bylo v rámci členství v programu předání do užívání herní notebook Dell Inspiron 15 Gaming Black žalovanému, který měl o předmět smlouvy řádně pečovat a hradit měsíční členský poplatek ve výši 1 014 Kč, který byl splatný dle vystavených daňových dokladů. Pro případ prodlení s úhradou poplatku byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit. Z důvodu nehrazení poplatku došlo k odstoupení od smlouvy, žalovaný vrátil zařízení, ale [právní předchůdkyně žalobkyně] [anonymizováno] eviduje 3 faktury za členský poplatek po splatnosti. Tato pohledávka byla postoupena žalobkyně. Nad ráme této pohledávky žalobkyně požaduje náhradu nákladů účelně vynaložených k mimosoudnímu vymáhání pohledávky. Konkrétně za osobní návštěvu a za odeslání obyčejného dopisu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 4. Z Předávacího protokolu ze dne 16.12.2018 soud zjistil, že žalovaný převzal k užívání od právní předchůdkyně žalobkyně [společnosti] a.s. zařízení k užívání Dell Inspiron 15 Gaming Black. Ze smluvních podmínek [právní předchůdkyně žalobkyně] [anonymizováno]. a faktur ze dne 10.5.2021, 10.6.2021 a 10.7.2021 soud zjistil, že žalovaný měl povinnost měsíčně uhradit poplatek za možnost užívání zařízení ve výši 1 014 Kč Tyto poplatky měl hradit na základě daňových dokladů vystavených [právní předchůdkyní žalobkyně] [anonymizováno]. Ze smluvních podmínek programu (čl. 6 odst. 6.6) vyplynulo, že poskytovatel zařízení byl oprávněn odstoupit od smlouvy v případě prodlení žalovaného s úhradou členského poplatku. Žalovaný zařízení vrátil, ale dosud nedošlo k úhradě členských poplatků. 5. Soud ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.9.2021 a 16.8.2022, kopie oznámení postoupení pohledávky kopie potvrzení o úplatě a podacího archu soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 6. Z předžalobní upomínky a dokladu o jejím odeslání soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván doporučeným dopisem ze dne 5.1.2022 k úhradě dlužných částek. 7. Z žalobkyní vystaveného dokladu soud zjistil, že dne 27.9.2022 měla žalobkyně odeslat žalovanému obyčejný dopis a dne 31.10.2022 měla proběhnout osobní návštěva pracovníka žalobkyně. 8. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 9. Dle § 2201 nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Z výše uvedeného soud uzavřel, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyně žalobkyně tzv. inominátní smlouvu, jejímž předmětem byl vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako nájemní. Za členský poplatek poskytovala žalobkyně žalovanému k užívání zařízení. Bylo prokázáno, že byly vystaveny 3 faktury v celkové výši 3 042 Kč. Dále bylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Dlužná částka nebyla do vyhlášení rozsudku uhrazena. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal nárok na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnostech jednotlivých faktur. 11. Co se týče nároku uplatněného žalobkyní na účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání, tedy na obyčejný dopis a na osobní návštěvu ve výši 256 Kč. Soud tyto dva náklady vyhodnotil jako neúčelně vynaložené. Co se týče osobního dopisu tak dne 25.8.2022 byl žalovanému odeslán doporučený dopis s oznámením o postoupení pohledávky a dne 9.1.2023 byla žalovanému odeslána předžalobní upomínka, za kterou je již požadována náhrada v rámci nákladů řízení. Odeslání obyčejného dopisu měsíc po odeslání doporučeného dopisu považuje soud za neúčelně vynaložené. Co se týká osobní návštěvy, tak s ohledem na skutečnost, že žalobce měl v předávacím protokolu k dispozici i telefonní číslo žalovaného, považuje soud za neúčelně vynaložené náklady na cestu do bydliště žalovaného, bez předchozí domluvy s žalovaným. 12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl do žalované částky 3 042 Kč a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč žalobu zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 042 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 o.s.ř.