4 C 36/2023-67 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnictví části pozemku, který se rozkládá mezi pozemkem parcelní číslo stavby [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] a pozemkem parcelní číslo stavby [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Předmět řízení žalobkyně vytyčila jako pozemek, který z jedné strany ohraničuje plot, který mezi pozemky stojí a z druhé strany je veden podél stavby parc. [číslo] v celé její délce na straně sousedící s parc. č. st. [číslo] vedoucí ke stodole, podél ní až do délky, kde začíná pozemek parc. [číslo]. Žalobkyně předmět řízení vytyčila nákresem založeným na č. l. 18 spisu. Žalobkyně k odůvodnění svého nároku uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] a žalovaný je vlastníkem parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí]. Uvedla, že mezi těmito pozemky je starý rozpadající se plot, který vlastní žalovaný. Hranice mezi pozemky je v katastru nemovitostí vymezena jako sporná. Uvedla, že dne 12.7.2014 nechala zpracovat geodetem [jméno] [příjmení] vytyčovací plán, kde vyměřil jinou hranici pozemku, než kde stojí plot žalovaného. Žalobkyně zaslala dne 1.4.2022 žalovanému výzvu k přemístění plotu. Žalobkyně má za to, že v současné době je porušováno její vlastnické právo k části pozemku, kdy nemůže část pozemku za plotem využívat. Domnívá se, že je nutné deklaratorně a autoritativně posoudit, kdo je vlastníkem výše popsané části pozemku. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že nárok žalobkyně neuznává. Uvedl, že plot byl postaven již jeho dědečkem, tedy před více než šedesáti lety. Pozemek parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] byl vždy svými vlastníky držen v rozsahu ohraničeném tímto plotem. Uvedl, že nabyl spoluvlastnický podíl k pozemku darovací smlouvou ze dne 11.12.1997 od své babičky [jméno] [příjmení] a darovací smlouvou ze dne 12.7.2007 nabyl druhý spoluvlastnický podíl ve výši ½ od své matky [jméno] [příjmení]. Matka žalovaného svůj spoluvlastnický podíl nabyla na základě usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum], kdy byla schválena dědická dohoda při vypořádání dědictví po jejím otci [jméno] [příjmení]. Matka žalovaného i on drželi pozemek v rozsahu ohraničeným plotem. Uvedl, že i v případě, že by skutečně hranice mezi parcelami vedla dle toho, jak tvrdí žalobkyně, že tato část pozemku byla již vydržena žalovaným a jeho matkou jako jeho právní předchůdkyní. K vytyčení hranice pozemku uvedl žalovaný, že s ní nesouhlasí, neboť je přesvědčen o tom, že hranice pozemku je tam, kde stojí plot. Žalovaný reagoval na výzvu žalobkyně i s tím, že by spornou část pozemku odkoupil, byť ji považuje za své vlastnictví, ale to žalobkyně odmítla. Žalovaný žalobkyni sdělil, že se nebude podílet na nákladech na zpracování geometrického plánu, jelikož setrvává na svém stanovisku a nemá důvod se podílet na nákladech na to, aby žalobkyni vyvrátil nebo potvrdil její stanovisko. 3. Soud z protokolu o vytyčení hranice pozemku ze dne 12.7.2014 zjistil, že jej provedl [jméno] [příjmení], který vytyčil bod [číslo] [anonymizováno] z druhé strany protokolu o vytyčení hranice mezi pozemky. V protokolu je méně čitelně uvedeno, z čeho zpracovatel vycházel. 4. Z výzvy k odstranění plotu ze dne 1.4.2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby přemístil plot na hranici pozemku dle protokolu o vytyčení. 5. Z reakce na dopis ze dne 21.4.2022 soud zjistil, že žalovaný uvedl zástupci žalobkyně, že hranice pozemku je dle jeho názoru, tam kde stojí plot, který tam je více než 60 let a pokud žalobkyně chce prokazovat opak, nechť tak činí na své náklady. 6. Ze seznamu nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí] [obec], že jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo] je uveden žalovaný a jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo] je uvedena žalobkyně. 7. Z darovací smlouvy ze dne 12.7.2007 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] darovala [celé jméno žalovaného] ½ pozemku parc.č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] [obec]. 8. Z usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] nabyla ½ ideální podíl k pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] [obec]. 9. Z dopisu ze dne 12.4.2022 soud zjistil, že žalovaný nabídl žalobkyni odkup části sporného pozemku, aby se spor o hranici pozemku ukončil. 10. Z notářského zápisu ze dne 11.12.1997 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] darovala [celé jméno žalovaného] jednu ideální polovinu nemovitosti parcelní číslo stavby [číslo] v [katastrální uzemí] [obec]. 11. Z kontrolního zaměření vytyčené hranice mezi pozemky soud zjistil že dne 15.9.2014 bylo na žádost žalovaného provedeno kontrolní měření zaměřeného bodu, a to mezníku na styku parcel st. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí] [obec] geodetickou kanceláří [právnická osoba], ze kterého vyšel závěr, že by tento mezník měl být poupraven, kdy jsou připuštěny odchylky takového měření. 12. S ohledem na absenci dalších žalobních tvrzení žalobkyně a námitku vydržení pozemku žalovaným, soud žádné další důkazy - důkaz geometrickým plánem, výpovědí [jméno] [příjmení] a ohledáním předmětných nemovitostí neprovedl. 13. Dle § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. 14. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 15. Dle § 1042 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 16. Dle § 989 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. 17. Dle § 1091 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. 18. Žalobkyně se domáhala určení vlastnictví pozemku rozkládajícím se mezi pozemkem, který považuje, že je v jejím vlastnictví a pozemkem, který má být vlastnictvím žalovaného. Žaloba neobsahuje tvrzení, jak žalobkyně pozemek měla nabýt a v jakém rozsahu. Povinnost tvrzení stran sporu předchází jejich důkazní povinnosti. Žalobkyně uvedla, že si nechala zhotovit vytyčovací plán, ale neuvedla, na základě jakého titulu nabyla část pozemku, neuvedla, na jakém základě došlo k odlišnému vytyčení, než tam, kde se dlouhodobě nachází plot mezi pozemky. Strany sporu shodně uváděly, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. parcely [číslo] a žalovaný vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], nicméně se jedná již o právní hodnocení a závěr, kterému by měla předcházet žalobní tvrzení a důkazy k nim, proto soud i přes toto shodné tvrzení uzavřel, že je třeba prokazovat i nabývací titul vlastnictví. 19. Žalovaný prokázal v řízení, že jednu ideální polovinu nabyl na základě darovací smlouvy v roce 1997 a druhou ideální polovinu v roce 2007 od své matky, která svou polovinu nabyla na základě rozhodnutí soudu v roce 1997. Žalovaný vznesl námitku vydržení této části pozemku, pokud by hranice byla plotem ohraničena chybně. Žalobkyně se k námitce vydržení části pozemku žalovaným nevyjádřila. Shodně i strany sporu uvedly, že mezi nemovitostmi se nachází starý plot. 20. Povinností žalobce je vylíčit všechny rozhodné skutečnosti v žalobě. Pokud se tak nestane, jsou vyzváni soudem dle § 118a odst. 1 občanského soudního řádu k doplnění těchto rozhodných skutečností při jednání. Žalobkyně ani její zástupce se bez omluvy dne 18.9.2023 k jednání nedostavili, ač byli řádně předvoláni a tím se vzdali dobrodiní poučení ze strany soudu k doplnění skutečností ohledně nabývacího titulu, z jakého si žalobkyně nárokuje vlastnictví sporné části pozemku a skutečností odůvodňujících pochybnost o průběhu hranice mezi pozemky. Jelikož žalobkyně tato tvrzení nedoplnila, nezbylo než žalobu zamítnout. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 580,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 11. 8. 2023, z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 8. 2023, z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dne 18.9.2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 1 550 Kč za účast při jednání dne 25.9.2023, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst.