7 C 150/2022-21 — Okresní soud v Kutné Hoře

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 10. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost platit na její výživu částkou 1 800 Kč, počínaje 1. 10. 2022. Uvedla, že naposledy bylo výživné stanoveno, když navštěvovala základní školu. V současné době navštěvuje vysokou školu a má mnohem vyšší výdaje. Otec se o ni nezajímá, ničím jí nepřispívá. Žalovaný, byť řádně obeslán, se k jednání nedostavil. Bylo jednáno dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Soud na základě provedených důkazů, tj. potvrzení o studiu ze dne 1. 10. 2022 vzal za prokázané, že žalobkyně studuje na Vysoké škole [název] [anonymizována dvě slova], prezenční formu studia ve 2. ročníku, bakalářský program [název programu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 22. 12. 2010, č. j. [spisová značka], bylo vzato za prokázané, že bylo rozhodováno o úpravě práva a povinností k tehdy nezletilé [jméno] pro dobu po rozvodu manželství rodičů a na základě tohoto rozhodnutí byla nezletilá svěřena do péče matky a otci bylo stanoveno výživné ve výši 1 800 Kč měsíčně. Ze spisu Okresního soudu v Kutné Hoře P 205/2014, zejména z protokolu ze dne 29. 11. 2022 a rozsudku ze dne 29. 11. 2022, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 27. 12. 2022, bylo prokázáno, že bylo rozhodováno o zvýšení výživného pro nezletilého [jméno] [příjmení], kde otec [celé jméno žalovaného], [datum narození], uzavřel s matkou dohodu, na základě níž se zavázal přispívat na výživu nezletilého [jméno] částkou 3 000 Kč měsíčně, s účinností od 1. 11. 2019. Otec tehdy uvedl, že bydlí v současné době v [obec] ve sklepních prostorech na černo, má základní vzdělání, má nějaké dluhy, pracuje na černo, vydělá si tak 8 000 Kč čistého, dělá i všední dny, ale chce se jít zeptat k popelářům, kde by měl mít cca 20 000 Kč měsíčně. Uvedl, že má vyživovací povinnost jen k [jméno] a [jméno]. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že studuje druhým rokem vysokou školu, žalovaný – otec, se o ni nezajímá, ničím jí na výživu nepřispívá, ona v současné době bydlí s přítelem v [obec], který hradí nájemné, ona se snaží brigádně si přivydělat a nakupuje jídlo. Matka jí přispívá na studium a zároveň jí platí školné, které je cca 63 000 Kč ročně. Podle § 910 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Soud po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů dle § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že je na místě stanovit výživné pro žalobkyni, neboť žalobkyně řádně studuje v denním studiu, připravuje se tedy na své budoucí povolání. Rozhodnutí o výživném, které bylo na základě rozsudku ze dne 22. 12. 2010, č. j. [spisová značka], již není účinné, neboť jak žalobkyně uvedla, mezi studiem byla vedena na úřadu práce. Je tedy na místě stanovit opět výživné vůči její osobě. Soud vycházel, co se týče žalovaného, z poměrů, které byly zjištěny v rámci řízení u zdejšího soudu pod spisovou značkou [spisová značka], a to při jednání v listopadu 2022, kdy otec uvedl, že je v jeho schopnostech platit na výživu syna [jméno], tj. bratra žalobkyně, částku 3 000 Kč měsíčně, že sice pracuje na černo, ale že si zajišťuje práci u popelářů, kde bude mít příjem 20 000 Kč měsíčně. S ohledem na toto jeho tvrzení soud má za to, že výživné požadované žalobkyní ve výši 1 800 Kč je v možnostech žalovaného, proto soud návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověl. Vyhověl i co se týče účinnosti od 1. 10. 2022 a co se týče vzniklého dluhu na výživném ve výši 7 200 Kč, tak toto soud stanovil žalovanému platit ve splátkách po 500 Kč, spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek. Co se týče výroku o nákladech řízení, žádnému z účastníků náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto jak shora uvedeno.