7 C 17/2023-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 10. 2022 domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit jí částku 4 201 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, ten se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z výzvy k úhradě, zákonného příspěvku nepojištěných, upomínky, druhé upomínky, dodejky, má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 31. 8. 2021 do 21. 11. 2021, tedy celkem 83 dní, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 24. 2. 2022 a dne 11. 3. 2022 byla výzva žalovanému doručena. Splatnost příspěvku nastala 10. 5. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byly mu zaslány upomínky. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení částky 4 201 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou, vynásobenou počtem dní, za které nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (a to dle ustanovení § 2 odstavec 1, písmeno i)), vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, konkrétně 47 Kč, která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 83 dnů, celkem 3 901 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odstavec 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 6. Z předžalobní upomínky a podacího archu má soud za prokázané, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění. 7. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradil. 8. Dle § 4 odstavec 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákona), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku), jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odstavec 2, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odstavec 2 zákona při určení osoby povinné zaplacení příspěvku se má za to, že: a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 9. Dle § 4 odstavec 3 zákona, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odstavec 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Dle § 4 odstavec 4 zákona, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 11. Dle § 4 odstavec 5 zákona, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 12. S ohledem na to, že žalovaný je provozovatelem předmětného osobního vozidla, které je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované a žalovaný coby provozovatel, neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnosti uložena dle ustanovení § 1 odstavec 2 zákona, byla žaloba shledána jako důvodná a bylo jí plně vyhověno. 13. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1917 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. úroky z prodlení, jejíž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb., způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno dle § 142a) odstavec 1 o. s. ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, nákladů za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, tj. 3 úkony, 3 x režijní paušál + DPH.