7 C 63/2023-26 — Okresní soud v Kutné Hoře

Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne 25. 5. 2023 návrh na zrušení vyživovací povinnosti k žalované. Uvedl, že žalovaná již nestuduje, nepřipravuje se na svoje budoucí povolání, školu opustila a chodí do zaměstnání. Ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se žalovaná byť řádně obeslána, nedostavila. Bylo jednáno dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 23. 5. 2006, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 12. 6. 2006, bylo zjištěno, že žalovanému byla stanovena vyživovací povinnost vůči žalované ve výši 2 000 Kč měsíčně. To bylo v době, kdy byla žalovaná nezletilá. Ze zprávy zaměstnavatele [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná je jejich zaměstnancem na základě dohody o provedení práce od 2. 6. 2023 s předpokládaným ukončením 31. 12. 2023. Dle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Soud po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dle § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že v daném případě žalovaná je již schopna se sama živit, o čemž svědčí to, že je zaměstnána. Nebylo prokázáno, že by navštěvovala nějakou školu a připravovala se na své budoucí povolání. Soud tedy vyživovací povinnost žalobce vůči žalované zrušil ke dni podání návrhu. O nákladech řízení bylo rozhodováno dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v daném případě by nárok na náhradu nákladů řízení vznikl žalobci, který byl plně úspěšný a vzhledem k tomu, že žádné náklady nevyčíslil, bylo rozhodnuto, jak shora uvedeno.