1 C 135/2024-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 579,65 Kč (nezaplacené části smluvní pokuty) s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru (dále jen „úvěrová smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému částku 70 000 Kč. Ve věci již rozhodoval Okresní soud v Kutné Hoře, který rozsudkem ze dne 5. 8. 2021, č. j. 11 C 205/2021-51, rozhodl mimo jiné, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu za prodlení žalovaného s úhradou jistiny do 14. 6. 2021. Prodlení žalovaného s úhradou jistiny však trvalo i v období od 15. 6. 2021 do 20. 2. 2024. S ohledem na tuto skutečnost zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 20. 2. 2024, ve které vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 59 382,08 Kč od 15. 6. 2021 do 20. 2. 2024, tj. k úhradě 21 579,65 Kč, žalovaný však i přes výzvu ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 159a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.4. Podle § 135 o. s. ř. jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.5. Soud vyšel z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 5. 8. 2021, č. j. 11 C 205/2021-51, ve kterém bylo mezi nynějšími účastníky již rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu (bylo rozhodnuto jak co do základu nároku, tak i co do období předcházejícímu nynějšímu nároku). V bodě 31 zmíněného rozhodnutí tehdejší soud uzavřel, že poté, co se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celé jistiny úvěru po jeho zesplatnění dne 21. 7. 2020, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. úvěrové smlouvy ve výši 0,1% denně od 1. 11. 2020 (viz § 9 zákona č. 177/2020) do zaplacení (max. 35 000 Kč – viz § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), žalobkyně však tuto smluvní pokutu požadovala za období od 1. 11. 2020 do 14. 6. 2021. Z jistiny 59 382,08 Kč činí smluvní pokuta ve výši 0,1% denně od 1. 11. 2020 do 14. 6. 2021 částku 13 420,35 Kč.6. Žalovaný v nynějším řízení ničeho netvrdil ani neprokazoval, nebylo tedy prokázáno, že by za požadované následné období uhradil smluvní pokutu, jak nyní požaduje žalobkyně.7. Z předžalobní výzvy a podacího archu má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši 21 579,65 Kč.8. Soud věc posoudil následovně:9. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Soud tedy uzavírá též s odkazem na rozhodnutí Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 5. 8. 2021, č. j. 11 C 205/2021-51, že poté, co se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celé jistiny úvěru po jeho zesplatnění dne 21. 7. 2020, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. úvěrové smlouvy ve výši 0,1% denně od 1. 11. 2020 (viz § 9 zákona č. 177/2020) do zaplacení, přičemž o smluvní pokutě za období od 1. 11. 2020 do 14. 6. 2021 bylo již rozhodnuto, zbývá rozhodnout o smluvní pokutě za období jdoucí od 15. 6. 2021. Z jistiny 59 382,08 Kč by činila smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně od 15. 6. 2021 do 20. 2. 2024 částku 58 253,82 Kč. Tuto částku je však třeba limitovat dle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na hodnotu součinu 0,5 x celková výše spotřebitelského úvěru, tj. v poměrech nynější věci na částku 35 000 Kč. Protože však již byla zaplacena smluvní pokuta co do výše 13 420,35 Kč, lze přiznat žalobkyni nárok na zaplacení zbylé výše smluvní pokuty co do částky 21 579,65 Kč (ostatně jak žalobkyně požadovala). Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.13. Vedle toho vzniklo žalobkyni také právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 14,75 % ročně z částky 21 579,65 Kč od 8. 3. 2024 do zaplacení.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 315 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 863 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7, 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 579,65 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.