1 C 193/2024-65 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , (dále též „právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, . Žalovaný měl splácet úvěr ve splátkách po cca , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný z důvodu prodlení žalovaného se splátkami. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dne , datum, . Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a byl vyzván k zaplacení dluhu.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Z listiny datované ke dni , datum, nazvané Smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání Karty soud zjistil, že téhož dne podepsali právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný smlouvu o revolvingovém úvěru znějící na částku , částka, (výše úvěrového rámce). Ve smlouvě se zavázal žalovaný splácet úvěr s úrokem 22,99 % p. a. s minimální splátkou ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Z listiny Platební historie soud zjistil toky peněz v rámci revolvingového úvěru za období od 8/2022 do 3/2024. Z Výpisu ke kreditní kartě MoneyCard Smart za období od srpna 2022 do března 2024 soud zjistil průběh úvěru (čerpání, úhrady, poplatky, odměny). Soud zjistil, že zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno (prokázáno listinou Upomínka, rozhodnutí o zesplatnění ze dne , datum, a výpisem , právnická osoba, ). Z oznámení o postoupení pohledávky (a podacího lístku) soud zjistil, že u soudu uplatněná pohledávka za žalovaným i s jejím příslušenstvím byla postoupena na žalobkyni a žalovanému tato skutečnost byla oznámena. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, (a podacího lístku ze stejného dne) soud zjistil, že žalovaný byl vyzván, aby zaplatil dlužnou částku.Dále soud provedl dokazování ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci jde o spotřebitelský úvěr), tj. zda a jakým způsobem právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru:Soud zjistil (v rámci sledovaného účelu dokazování) z listiny Žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání Karty ze dne , datum, podepsané žalovaným, že žalovaný uvedl (do kolonek) jako svůj rodinný stav: svobodný, formu bydlení: pronajatý dům/byt (datum nastěhování 1984, příjem: , částka, (ze zaměstnání – , právnická osoba, , pozice: nižší vedoucí pozice), příjem domácnosti: , částka, , jiné měsíční splátky: , částka, , odhadované měsíční výdaje (mimo nákladů na bydlení): , částka, .Žalobkyně ve vyjádření ke zkoumání úvěruschopnosti (včetně přílohy) uvedla, že vycházela z MMS (hladina splátkového zatížení klienta) ve výši , částka, , z podílu klienta na nákladech bydlení 100 %, z přehledu měsíčních splátek klienta: u 8 již běžících úvěrů v celkové výši , částka, . Soud zjistil z listiny Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že žalovaný měl celkem zaplatit , částka, . Dále v doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil v jednotlivých splátkách celkem , částka, .Z listiny vysvětlení pojmů soud nezjistil pro rozhodnutí rozhodné skutečnosti.Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , dne , datum, otevřela revolvingový účet s úvěrovým rámcem ve výši , částka, , a to na základě smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalovaný opakovaně čerpal úvěr a v celkovém součtu vrátil (uhradil) žalobkyni částku ve výši , částka, (jednotlivými splátkami odpovídajícími čerpání ve smyslu revolvingového úvěru, tj. opakovanému čerpání).Soud učinil také závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného:Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru měla k dispozici údaje od žalovaného zachycené v předsmluvní dokumentaci (tj. tvrzení) o jeho formě nájemního bydlení (bez bližší identifikace), o výši jeho příjmu , částka, , o výši jeho měsíčních výdajů , částka, , - viz jednotlivá skutková zjištění (včetně nákladů mimo bydlení ve výši , částka, ). Nebyl prokázán proces, tj. jak se získanými informacemi právní předchůdkyně nakládala, zdali vůbec. Tvrzené doklady (doklad o příjmu) žalobkyně soudu nepředložila.4. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:5. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.8. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.9. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebitel rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“10. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem, podle odst. 2 písm. b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, podle odst. 4 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co zí