11 C 148/2024-20 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů za ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici , adresa, .2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalovanému výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, , uznání dluhu, předžalobní výzvy a podacího lístku, má soud za prokázané, že žalovaný byl dne , datum, ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici , adresa, , která je provozována žalobkyní. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v PZS mu byl žalobkyní vystaven daňový doklad č. , hodnota, ze dne , datum, , znějící na částku , částka, , se splatností dne , datum, . Žalovaný výše uvedený dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne , datum, .5. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění.6. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný na pohledávku žalobkyně něco hradil.7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Podle § 89e odst. 1 prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.8. Soud též shledal, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni platně dle § 2053 občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Nastala tak vyvratitelná domněnka, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval a žalovaný je povinen dlužnou částku uhradit.9. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.10. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno.11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši , částka, . Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši , částka, , odměna advokáta podle §14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, a paušální částka náhrady hotových výdajů , částka, (3 úkony po , částka, ) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu + 21 % DPH.